‚Vyhoďte muslimku z gymnázia.‘ Ředitel dostal desítky mailů

Eman Ghaleb pochází z Jemenu a od pěti let žije v České republice. Studentka a aktivistka navštěvuje nyní teplické gymnázium, ale některým lidem je trnem v oku. Na Facebooku lidé vyzývají své přátele, aby zaslali řediteli školy dopis se žádostí o její vyhazov z gymnázia. Podle nich Eman a její muslimská víra představují nebezpečí pro ostatní děti. Ředitel gymnázia Zdeněk Bergman pro ECHO24.cz potvrdil, že dostal za dva dny asi třicet takových mailů. O žádném vylučování však podle něj ale nemůže být řeč.

„Vaší školu navštěvuje muslimka Eman Ghaleb, která na sociálních sítích a v médiích propaguje svou víru. Vyzývám Vás k tomu, abyste tuto studentku vyloučil, jelikož představuje nebezpečí pro další studenty a je zřejmé, že mezi nimi šíří proislámské myšlenky,“ píše se ve výzvě pro ředitele Gymnázia Teplice Zdeňka Bergmana, která koluje na sociální síti Facebook.

Lidem, kteří výzvu sdílejí a posílají e-maily, vadí tedy především náboženství, ke kterému se dívka hlásí. Vyzývají ředitele školy, aby chránil děti před muslimy a islámskou propagandou.

„Situace okolo Eman svědčí o radikalizaci naší společnosti. Svědčí to o tom, že některým lidem v ČR vadí, že si někdo vůbec dovoluje věřit v jiného boha, než je v ČR obvyklé,“ řekl serveru ECHO24.cz Jan Cemper z organizace Proti projevům nenávisti. „Eman známe moc dobře, a proto se „kauze“ okolo ní věnujeme. Snaha vyloučit ji ze školy je už x-tý pokus ji nějak poškodit, velmi četné byly i různé vulgární nadávky vůči ní,“ dodává Cemper.

Dále lidem sdílející výzvu vadí hidžáb, který se Eman rozhodla před několika lety začít nosit, prý tím nerespektuje školní řád. Hidžáb je šátek, kterým si ženy zakrývají vlasy a krk. Eman Ghaleb se už dříve vyjádřila k tomu, jak na něj lidé reagují. „V poslední době pozoruji agresivní nálady vůči muslimským ženám. V mnoha případech jsem měla pocit, že látka, kterou nosím na hlavě vstřebává všechny problémy světa jako je ISIS a všechno, co je mediálně spojené s muslimy,“ říká mladá žena.

„Těch mailů jsem za dva dny dostal asi třicet. O nic mě neprosí, ale důrazně žádají či vyzývají, abych onu žákyni vyloučil. Objevují se i nadávky a vyhrožování. Ale přišlo mi taky deset mailů, jejich pisatelé jsou na mé straně a žádají, abych vytrval a neustupoval,“ řekl na dotaz ECHO24.cz ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman. „O nějakém vylučování kvůli náboženskému vyznání či nošení šátku samozřejmě nemůže být vůbec řeč – takový nesmysl nepřichází v úvahu.“

Podle Bergmana jsou na vině často populistické a obecně mylné názory prezentované v diskuzích na síti. „Anonymita prostředí totiž uvolňuje stavidla sebeovládání a technologie umožňuje „demokratické“ vyjadřování lidem, kteří vlastně nemají co říci – jen papouškují populistické a povětšinou značně hloupé názory. S lidmi, kteří mnoho rozumu nepobrali, se diskutuje těžce. Ale ještě horší je to s těmi, kteří jsou zaslepeni nenávistí,“ pokračuje Bergman.

„Je to slušné a bystré děvče. Na podzim 2015 jsem žákyni udělil pochvalu ředitele školy za ‚dobrovolnickou práci přispívající ke klidnému soužití s arabskými návštěvníky teplických lázní‘. Z toho je snad zřejmé, jak o ní smýšlím,“ říká pak ve svém vyjádření k Eman Ghaleb Zdeněk Bergman. „Kritici se vůbec nenamáhají se zjišťováním faktů, a tak samozřejmě nevědí (ačkoli je to vše na našem školním webu), že jsme spolupořadateli týdnů židovské kultury Teplický cimes, že zrovna teď je v aule výstava Židé v boji a odboji, že jsme pořádali vietnamské dny, že k nám do školy zveme představitele křesťanských církví – evangelické, pravoslavné, katolické a nejvíc československé husitské, že vyvěšujeme tibetskou vlajku, že máme volitelný předmět religionistika,“ dodal ředitel teplického gymnázia k zaslepenosti autorů nenávistných výzev.

Jednotný postup k šátkům ve školách zatím neexistuje a ministerstvo školství ani plošný zákaz nedoporučuje. Pražský magistrát se ve čtvrtek rozhodl, že zatím školám ohledně zákazu muslimských šátků radit nebude, informovala ČTK. Sestavování školních řádů ponechávají v gesci ředitelů škol a stížnosti se snaží řešit individuálně. Před rokem a půl musely kvůli zákazu hidžábu odejít ze zdravotnické školy v Praze dvě studentky, jedna z nich se nyní se školou soudí.

Boj s kolektivní vinou

Studentka Eman Ghaleb se dlouhodobě věnuje boji proti projevům nenávisti a xenofobie. Po útocích v Paříži napsala pro blog organizace HateFree Culture článek, v němž vyjadřuje bezmoc nad takovými útoky: „Poslední dobou mě trápí pocit nepochopení. Nevím si rady s tím, jak mám stále žít v pocitu člověka obviněného okolím za akt, který silně odsuzuji a distancuji se od všech podobných činů.“

K problému kolektivní viny se pro Teplický deník také vyjádřil Emanin otec Mohammed Ghaleb, který pracuje jako primář v teplické nemocnici. „Stejně jako nás trápí krev nevinných lidí, tak nás také trápí nevinní lidé, kteří budou muset nést kolektivní vinu. Počítáme s tím, že nás čeká krutější doba. Ale zároveň věříme, že toto zlo nezlomí naší lidskost a univerzální lidské hodnoty, které nás všechny spojují. Věříme, že jednota je nejsilnějším bojem proti terorismu,“ řekl lékař Ghaleb Teplickému deníku v reakci na loňské útoky v Paříži.

Loňské útoky v Paříži i ty letošní v Bruselu vyvolaly přirozeně ve společnosti velkou vlnu strachu. Eman popsala naopak strach svých muslimských kamarádek ze svého okolí: „V momentě, kdy mi kamarádky sdělovaly své obavy, jsem začala mít pocit, že podléháme strachu přesně tak, jak to teroristé chtěli. Dvě z nich mi řekly, že jsou momentálně rády, že nenosí šátek, aby nemusely snášet ponižování ve škole, na ulici nebo v autobuse. A že raději budou předstírat, že jsou Romky (jelikož jsou tmavší pleti), než aby zažily peklo, které pronásleduje zahalené ženy.“

„Zajímavé je, že Eman je právě ta, která může jít muslimské komunitě příkladem. Například v loňském roce chodila do parku v Teplicích uklízet po arabských lázeňských hostech a formou letáčků, která tiskla za vlastní prostředky jim vysvětlovala, co se v ČR smí a co ne,“ zastává se Eman Jan Cemper z organizace Proti projevům nenávisti.

Čtěte také: ‚Už jsem obžalovaný?‘ Konvičkovy výroky proti islámu míří k soudu