Tabu pro Ukrajinu. NATO se neformálně shodlo, že na frontu nepošle některé zbraně

ZBRANĚ PRO UKRAJINU

Tabu pro Ukrajinu. NATO se neformálně shodlo, že na frontu nepošle některé zbraně
NATO se neformálně dohodlo, že nebude dodávat Ukrajině těžké zbraňové systémy. Foto: Shutterstock
1
Svět

Členské země NATO se neformálně dohodly, že na Ukrajinu nebudou posílat určité zbraně a zbraňové systémy. Mezi ně mají patřit letadla nebo tanky. Aliance se podle informací agentury DPA obává, že by Rusko považovalo dodávky podobné techniky za vstup do války a následně přijalo odvetná opatření.

„Riziko přímé vojenské konfrontace mezi státy NATO a Ruskem má být udržováno na co nejnižší úrovni,“ napsala agentura DPA s odkazem na své zdroje. Podle informací tiskových agentur k dohodě došlo už v polovině května.

Německý kancléř Olaf Scholz opakovaně hájí postup německé vlády ohledně Ukrajiny. Před dvěma týdny v parlamentním výboru pro obranu hovořil o rozhodnutí NATO „nedodávat těžké bojové tanky, žádný leclerc a žádný leopard (francouzské a německé stroje)“. To bylo „dohodnuto a rozhodnuto mezi nimi v NATO“, řekl tehdy podle televize ARD.

„Výbor pro obranu o tom byl plně informován v polovině května,“ řekl šéf poslanecké frakce SPD Wolfgang Hellmich. „Formální rozhodnutí NATO neexistuje, protože aliance jako instituce zbraně nedodává, ale jsou to její jednotlivé členské státy,“ uvedl Hellmich. Od té doby se však všichni členové drží neformální dohody. „Každý, kdo tvrdí opak, buď neposlouchal, nebo vědomě říká nepravdu,“ řekl Hellmich.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v posledních dnech uvedl, že konkrétně z Německa Kyjev poptával například bojové tanky Leopard a další těžké zbraňové systémy. „Chápeme ale, že je to mnohem těžší pro Německo než pro kohokoliv jiného. Proto jsme zvolili strategii trpělivosti při vyjednávání,“ řekl Kuleba.

Na adresu NATO nicméně Kuleba nešetřil slovy kritiky. „Vnímáme NATO jako alianci a jako instituci odstavenou a absolutně nic nedělající,“ řekl Kuleba podle agentury AFP na ekonomickém fóru ve Švýcarsku. Dodal, že na počátku války zahájené 24. února Ukrajinci NATO vnímali jako „mocnost“ a EU pouze jako instituci, která „vyjadřuje znepokojení“. „Ale válka strhla masky,“ prohlásil Kuleba.

Evropská unie v souvislosti s invazí přijala už pět balíků sankcí proti Rusku a nyní chystá šestý balík s ropnými sankcemi. „Byli jsme svědky revolučních rozhodnutí přijatých Evropskou unií, která ani oni sami nepředpokládali, že přijmou,“ řekl Kuleba na adresu sedmadvacítky.

AFP zdůrazňuje, že euroatlantické aspirace Ukrajiny jsou vepsány do její ústavy, ale Kyjev nyní jako prioritu prezentuje vstup země do EU. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině března připustil, že Ukrajina nebude moci vstoupit do NATO. „Jsem rád, že to naši lidé začínají chápat a spoléhají jen na své síly,“ řekl prezident.

Kuleba dnes rovněž ocenil, že Evropa pochopila, že Rusko používá energetiku jako zbraň a zdůraznil potřebu diverzifikace. „Po třech měsících bojů je můj vzkaz jednoduchý: Utněte ruské exporty,“ prohlásil Kuleba.