2 Čeští novináři ve Vaduzu

Lichtenštejnsko nemíchá politiku a byznys, tvrdí princ Alois

NOVÉ

Témata:

Tajemství ekonomického úspěchu Lichtenštejnského knížectví je podle prince Aloise z Lichtenštejna kombinace konstituční monarchie, výhodného umístění a striktního dodržování funkcí královské rodiny. Za současný stav země vděčí právě rozložení rolí, kdy jednotliví členové nekombinují politické funkce s byznysem. Setkání českých novinářů s tamní šlechtou proběhlo za účasti redaktora ECHO24.cz na hradě Vaduz.

Princ Alois z Lichtenštejna přivítal 10 českých novinářů jako vůbec první skupinu žurnalistů na svém sídle ve Vaduzu od doby, kdy zde knížecí rodina žije. V uvolněné atmosféře povídal zejména o cestě Lichtenštejnska na pozici země s jedním z nejvyšších HDP na světě a o politickému systému, který taktéž stojí za lichtenštejnským zázrakem.

„Snažíme se být co nejblíže lidu. To se snažíme prosazovat i systémem přímé demokracie, kdy plebiscit může hlasovat o nedůvěře vládě, panovníka či celé monarchie,“ řekl princ Alois na setkání s novináři. Podotkl také, že i když právo odvolat vládu či zpochybnit státní zřízení lid ze zákona má, ještě nikdy ho v tomto směru nevyužil.

Na dotaz, zda k úspěchu země jeho předků pomohla i velikost státu, částečně přikývl. „Samozřejmě že je prakticky jednodušší spravovat menší území, ale vezměte si např. Spojené státy – velkou zemi s rozvinutou ekonomikou,“ polemizoval princ Alois.

Podle něj byl raketový vzestup země zapříčiněn hlavně výhodnou měnovou a celní unií se Švýcarskem a orientací na světové trhy. Nemenší roli přiřkl také strukturou pravomocí knížecí rodiny. Vždy tak byl v čele státu a výkonných povinností jeden panovník a pouze ten rozhodoval o státních záležitostech. Jeho sourozenci či další příbuzní se pak tradičně starají vždy zvlášť umělecké sbírky či bankovní instituce a nemohou zastávat žádnou výkonnou funkci.

Princ Alois v současnosti zastává funkci výkonné moci hlavy státu, kterou je stále formálně jeho 70letý otec Hans Adam II. Po jeho smrti dojde i na oficiální korunovaci prince Aloise lichtenštejnským knížetem. Alois Lichtenštejnský se funkce zhostil v srpnu 2004 a sám už spolu s důležitými zástupci tamních sektorů řeší i česko-lichtenštejskou otázku.

Restituce? Pomůže komise

Vztahy České republiky a Lichtenštejnského knížectví byly více než 60 let na bodu mrazu, tak obě strany čeká poměrně hodně nejen diplomatického napravování. Na konci druhé světové války Edvard Beneš v rámci dekretů prezidenta znárodnil veškerý majetek Lichtenštejnů na českém území s odůvodněním, že jsou německé národnosti.

Ti se nařčení bránili i pravdivým tvrzením, že sami čelili útlaku nacistů. Jejich majetek by byl ale patrně posléze komunistickou vládou pro jeho značný rozsah podobně jako u Schwarzenbergů ale stejně znárodněn.

Poválečné vztahy ČR a Lichtenštejnska
1945
– Konfiskace majetku v rámci Benešových dekretů
19451989 – Čekání na nové rozhovory
1990 – Odmítnutí lichtenštejnských nároků na majetek českou vládou
2009 – Prolomení vztahů a vzájemné diplomatické uznání obou států
2011 – Ustanovena Česko-lichtenštejnská komise pro vyřešení historických vztahů
2015 Návštěva Lichtenštejnska českých novinářů za účasti ECHO24.cz

To koneckonců znamenalo i jejich úprk z jinak obývaného královského sídla ve Vídni v Lichtenštejnském paláci do tehdy zanedbaného a chudého kousku země mezi Švýcarskem a Rakouskem – manželka tehdejšího knížete Františka I. z Lichtenštejna totiž měla židovské kořeny. Až do roku 2009 se pak nezvykle Česko a Lichtenštejnsko vzájemně neuznávaly, i když byly oba státy členy např. OSN.

Od září 2009, kdy si Česko a Lichtenštejnsko vyměnili diplomatické nóty, pak začala obnova kdysi vřelých vztahů šlechtického rodu se svou domovinou. Lichtenštejnové kromě majetků v Rakousku u nás vlastnili množství ikonických sídel a památek, jako jsou např. zámky v Lednici a Valticích nebo rozsáhlé sbírky uměleckých děl.

Dávné spory a vývoj vztahů v současnosti řeší ustanovená Česko-lichtenštejnská komise, která postupně zveřejňuje materiály, pomocí kterých má dojít k rozhřešení historických i majetkových souvislostí.

K restitucím množství známých bývalých lichtenštejských panství ale pravděpodobně v plné míře už nikdy nedojde. V rámci dohod z roku 2009 se totiž nepřímo obě země zařekly, že se vzdávají nároků na majetek. Konkrétně se ale o vyřešení majetkových nároků zástupci států nezmiňovali. Výstupy historické komise ale mají znamenat minimálně doporučení, jak naložit např. s některými uměleckými díly, které byly znárodněny spolu s pozemky a budovami.

Čtěte také: Šéfa banky zavraždil „Robin Hood“ z Lichtenštejnska

Definitivní. Za německé dálnice se bude od příštího roku platit


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.