Lichtenštejnsko nemíchá politiku a byznys, tvrdí princ Alois

Lichtenštejnsko nemíchá politiku a byznys, tvrdí princ AloisNOVÉ
Ilustrační foto, hrad Vaduz Foto: wikipedia.org
Svět

Čeští novináři ve Vaduzu

Oliver Jahn

Tajemství ekonomického úspěchu Lichtenštejnského knížectví je podle prince Aloise z Lichtenštejna kombinace konstituční monarchie, výhodného umístění a striktního dodržování funkcí královské rodiny. Za současný stav země vděčí právě rozložení rolí, kdy jednotliví členové nekombinují politické funkce s byznysem. Setkání českých novinářů s tamní šlechtou proběhlo za účasti redaktora ECHO24.cz na hradě Vaduz.

Princ Alois z Lichtenštejna přivítal 10 českých novinářů jako vůbec první skupinu žurnalistů na svém sídle ve Vaduzu od doby, kdy zde knížecí rodina žije. V uvolněné atmosféře povídal zejména o cestě Lichtenštejnska na pozici země s jedním z nejvyšších HDP na světě a o politickému systému, který taktéž stojí za lichtenštejnským zázrakem.

„Snažíme se být co nejblíže lidu. To se snažíme prosazovat i systémem přímé demokracie, kdy plebiscit může hlasovat o nedůvěře vládě, panovníka či celé monarchie,“ řekl princ Alois na setkání s novináři. Podotkl také, že i když právo odvolat vládu či zpochybnit státní zřízení lid ze zákona má, ještě nikdy ho v tomto směru nevyužil.

Na dotaz, zda k úspěchu země jeho předků pomohla i velikost státu, částečně přikývl. „Samozřejmě že je prakticky jednodušší spravovat menší území, ale vezměte si např. Spojené státy – velkou zemi s rozvinutou ekonomikou,“ polemizoval princ Alois.

Podle něj byl raketový vzestup země zapříčiněn hlavně výhodnou měnovou a celní unií se Švýcarskem a orientací na světové trhy. Nemenší roli přiřkl také strukturou pravomocí knížecí rodiny. Vždy tak byl v čele státu a výkonných povinností jeden panovník a pouze ten rozhodoval o státních záležitostech. Jeho sourozenci či další příbuzní se pak tradičně starají vždy zvlášť umělecké sbírky či bankovní instituce a nemohou zastávat žádnou výkonnou funkci.

Princ Alois v současnosti zastává funkci výkonné moci hlavy státu, kterou je stále formálně jeho 70letý otec Hans Adam II. Po jeho smrti dojde i na oficiální korunovaci prince Aloise lichtenštejnským knížetem. Alois Lichtenštejnský se funkce zhostil v srpnu 2004 a sám už spolu s důležitými zástupci tamních sektorů řeší i česko-lichtenštejskou otázku.

Restituce? Pomůže komise

Vztahy České republiky a Lichtenštejnského knížectví byly více než 60 let na bodu mrazu, tak obě strany čeká poměrně hodně nejen diplomatického napravování. Na konci druhé světové války Edvard Beneš v rámci dekretů prezidenta znárodnil veškerý majetek Lichtenštejnů na českém území s odůvodněním, že jsou německé národnosti.

Ti se nařčení bránili i pravdivým tvrzením, že sami čelili útlaku nacistů. Jejich majetek by byl ale patrně posléze komunistickou vládou pro jeho značný rozsah podobně jako u Schwarzenbergů ale stejně znárodněn.

Poválečné vztahy ČR a Lichtenštejnska
1945
– Konfiskace majetku v rámci Benešových dekretů
19451989 – Čekání na nové rozhovory
1990 – Odmítnutí lichtenštejnských nároků na majetek českou vládou
2009 – Prolomení vztahů a vzájemné diplomatické uznání obou států
2011 – Ustanovena Česko-lichtenštejnská komise pro vyřešení historických vztahů
2015 Návštěva Lichtenštejnska českých novinářů za účasti ECHO24.cz

To koneckonců znamenalo i jejich úprk z jinak obývaného královského sídla ve Vídni v Lichtenštejnském paláci do tehdy zanedbaného a chudého kousku země mezi Švýcarskem a Rakouskem – manželka tehdejšího knížete Františka I. z Lichtenštejna totiž měla židovské kořeny. Až do roku 2009 se pak nezvykle Česko a Lichtenštejnsko vzájemně neuznávaly, i když byly oba státy členy např. OSN.

Od září 2009, kdy si Česko a Lichtenštejnsko vyměnili diplomatické nóty, pak začala obnova kdysi vřelých vztahů šlechtického rodu se svou domovinou. Lichtenštejnové kromě majetků v Rakousku u nás vlastnili množství ikonických sídel a památek, jako jsou např. zámky v Lednici a Valticích nebo rozsáhlé sbírky uměleckých děl.

Dávné spory a vývoj vztahů v současnosti řeší ustanovená Česko-lichtenštejnská komise, která postupně zveřejňuje materiály, pomocí kterých má dojít k rozhřešení historických i majetkových souvislostí.

K restitucím množství známých bývalých lichtenštejských panství ale pravděpodobně v plné míře už nikdy nedojde. V rámci dohod z roku 2009 se totiž nepřímo obě země zařekly, že se vzdávají nároků na majetek. Konkrétně se ale o vyřešení majetkových nároků zástupci států nezmiňovali. Výstupy historické komise ale mají znamenat minimálně doporučení, jak naložit např. s některými uměleckými díly, které byly znárodněny spolu s pozemky a budovami.

Čtěte také: Šéfa banky zavraždil „Robin Hood“ z Lichtenštejnska

Definitivní. Za německé dálnice se bude od příštího roku platit

Související články