Asistovaná sebevražda ve Švýcarsku láká i Čechy

Sebevražedný turismus

Asistovaná sebevražda ve Švýcarsku láká i Čechy 1
Svět
Echo24
Sdílet:

Počet vážně nemocných lidí, kteří využili možnosti asistované sebevraždy na některé ze švýcarských klinik, se za posledních několik let výrazně zvýšil. Většina turistů-sebevrahů mířící do Švýcarské konfederace pochází z Německa a Velké Británie. Na prvních dvaceti místech statistiky jsou i Češi - jako jediní zástupci ze zemí střední a východní Evropy.

Studie zveřejněná v britském odborném časopise Journal of Medical Ethics sledovala případy "sebevražedné turistiky" v rozmezí let 2008 až 2012. V tomto období odešlo dobrovolně ze života za švýcarské lékařské asistence 611 lidí. Jednalo se o obyvatele 31 států světa, většinou z Evropy. Více než 40 procent pocházelo z Německa, pětina z Velké Británie a každý desátý pak z Francie.

Kromě občanů evropských států využilo služeb švýcarských klinik také několik Američanů, Kanaďanů a Australanů. Češi si asistovanou sebevraždu zvolili ve dvou případech, a spolu s Dánskem, Irskem a Finskem se tak dělí o dvanácté místo. Za Českem je s jedním případem asistované dobrovolné smrti seřazeno dalších dvanáct států.

O prvním případu Čecha, který ve Švýcarsku spáchal asistovanou sebevraždu, informovala média v roce 2007. 

Podle studie se počet turistů-sebevrahů od roku 2009 do roku 2012 téměř zdvojnásobil. Zatímco v roce 2009 podstoupilo asistovanou sebevraždu 89 cizinců, o čtyři roky později už jich bylo 172. Valná většina z nich si vybrala jako místo dobrovolné smrti zařízení v kantonu Curych a oslovila organizaci Dignitas. Organizaci Exit oslovili nemocní jen ve čtyřech případech.

Téměř polovina pacientů trpěla neurologickými chorobami (47 %), jako je Parkinsonova nemoc či roztroušená skleróza. 37 % procent lidí, kteří se pro asistovanou sebevraždu rozhodli, trpělo rakovinou. Dále se objevovaly případy revmatických a kardiovaskulárních onemocnění. Autoři studie upozorňují také na to, že se zvýšil počet turistů-sebevrahů s nemocemi, které nejsou smrtelné.

V čem spočívá rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanázií? Při eutanázii vykonává akt usmrcení napomáhající osoba, zatímco při asistované sebevraždě sám nemocný člověk. Asistující mu pouze připraví látky způsobující smrt, při sebevraždě je přítomen, případně se postará o tělo.

Průměrný věk pacientů studie byl 69 let, ale věkové rozmezí se pohybovalo od 23 do 97 let. Téměř 60 procent tvořily ženy. Ke smrti vedlo ve většině případů požití pentobarbitalu sodného. Pouze ve čtyřech případech datovaných do jara 2008 zemřeli pacienti na následky požití helia.

Ve Švýcarsku není asistovaná sebevražda jasně definovaná zákonem. Švýcarský právní řád však zakazuje takzvanou přímou aktivní eutanazii, kdy lékař nebo druhá osoba trpícího pacienta přímo usmrtí podáním smrtící látky. Takováto eutanazie je naopak legální v zemích Beneluxu, z nichž ji jako první stát na světě legalizovalo v roce 2002 Nizozemsko. V České republice eutanazie ani asistovaná sebevražda povoleny nejsou.

Čtěte také: Herec Williams trpěl před sebevraždou Parkinsonovou nemocí

Sdílet:

Hlavní zprávy