Šli by Češi do války s Ruskem?
Menší festival Andreje Babiše, bývalý náměstek versus temné síly, Češi a válka.
Dnešní vydání Práva bylo asi sestaveno na základě principu Andrej Babiš stokrát jinak. Z na titulní straně se jeden dozví, že "Babiš ukázal soc. dem. svaly", o ministrovi financí si ještě přečte na na druhé straně v půlstránkovém textu "Babiš rozjel velkou daňovou rošádu", na komentářové straně zásadní text Andreje Babiše "Nechci propást příležitost zabránit vysávání zdravotnictví". Asi tak.
Lidové noviny pokračují v kauze stamilionů, které vyplatila společnost ČEZ minoritním akcionářům Severomoravské energetiky, profitovat měl slovenský miliardář Pavol Krúta, transakci vyšetřuje policie. "LN zjistily, že trestní oznámení z FAÚ je adresně cíleno na finančního ředitele ČEZ Martina Nováka, generálního ředitele energetické firmy Daniela Beneše a tři členy představenstva Associated Energy - Jaroslava Mišingra, Pavla Tulacha a Radka Žilku a také na samotnou firmu Associated Energy (přes ni měl ČEZ peníze rozesílat - pozn. aut.)."
Mladá fronta otvírá zprávou o zdravotním stavu ministra vnitra Milana Chovance, po operaci břicha dostal infekci, dle deníku "platí krutou daň za zhubnutí". Deníky také referují o pokračování soudu s bývalým náměstek ministra obrany Bartákem, vypovídal proti němu další americký svědek Duncan Sellars. Obhajoba zřejmě hraje na národní kartu. Hospodářské noviny: "Podle exnáměstka se ale Sellarsovi rozhodně věřit nedá: 'Pan svědek působil dříve v nadaci, která se specializovala na psychologickou propagandu. Jejím cílem byl boj proti komunistickým režimům a podpora partyzánů v Nikaragui, laoských rebelů nebo afghánských mudžahedínů,' prohlásil Barták. (...) Svoji obhajobu pojal jako kombinaci zpochybňování svědků, hledání rozporů v jejich výpovědích a odkazů na vlastenectví. Sellarsovi například při včerejší konfrontaci vyčetl, že přirovnal jednání ve střeleckém salonku k metodám chicagské mafie. 'Chtěl jste tím říct, že česká vláda používá metody chicagské mafie?' zeptal se. Sellars odpověděl stručně: 'Požádat o úplatek není věc, která by se týkala jenom mafie.' A dodal, že že úplatky se nevyhýbají ani politice v USA."
Právo zdůrazňuje rozpory ve výpovědích amerických svědků. "Oba Američané totiž popisovali odlišně časový celé akce i jejich vlastní postavení při inkriminovaném rozhovoru nebo způsob, jakým ho měl Cabaniss ukončit. Zatímco on sám v pondělí vypověděl, že byl Bartákovými slovy šokován a uražen a beze slova odešel, Sellars včera vypověděl, že Cabaniss za rozhovor Bartákovi poděkoval a slušně se rozloučil." Možná tenhle soud představuje příležitost dát dohromady nějaký zajímavý text o tom, jak funguje lidská paměť, třeba jak moc je důležité, jestli si někdo po letech pamatuje, kde kdo při rozhovoru na nějaké téma stál a jestli nejasnost v tomhle ohledu dokládá i nedůvěryhodnost odpovědi na další věci. Jinak je zvláštní, jak Američané začínají ve vyprávěních lidí zapletených do různých nedávných kauz vystupovat jako padouši - voz například teorie o otm, jak měli zosnovat pád Nečasovy vlády kvůli Temelínu, která vyšla - nijak moc podložená - v posledním Týdnu.
Lidové noviny udělaly anketu mezi českými muži, ptaly se jich, jestli by šli do války s Ruskem. "Téměř dvě třetiny Čechů se ke svému válečnému angažmá staví rezervovaně, naopak více než třetina by do boje šla. 'Kdybych byl mladší, tak ano. Za svobodu se má bojovat!" prohlašuje člověk v důchodovém věku. Právě muži po padesátce by se ze všech dotázaných do boje nejčastěji - pokud by na to ovšem měli léta. (...) Mnozí z mladých respondentů by se do boje za NATO nepustili, jelikož mají pocit, že události na Ukrajině se České republiky netýkají. Necítí proto potřebu se do konfliktu zapojit. (...) Věří, že vojenský zásah není řešení a lze najít i diplomatické východisko. Tento názor zastávají především muži středního věku." Jasně tenhle typ textu si asi přečtou všichni, trochu ale pochybuju o jeho výpovědní hodnotě (nemluvě o pochybnostech ohledně toho, jak moc zdravé je v současné situaci posilovat dojem, že válka je na spadnutí). Chtěli po těch pánech, aby popsali, jak by se zachovali v situaci, již si - naštěstí - nikdo z nich není schopný představit. V takovou chvíli člověk , logicky, jenom tipuje, aniž by svůj odhad mohl o cokoliv reálného opřít.
Právo věnuje celostránkový text, ehm, fenoménu coitus captivus - "situace, kdy dojde k nedobrovolnému 'uvěznění' penisu ve vagíně" (existuje taky nějaké dobrovolné?). Čerpá přitom ze studie švýcarského lékaře Aristotemise Exadaktyla. Jeden má hned hlavu plnou infantilních představ. Jaképak to asi je, když chlapík, který byl popsaným způsobem "zamknut" ve špitále uslyší. "Dobrý den, jsem doktor Exadaktylos?" Nejdřív captivus a pak propad do Jurského parku. To je zase den.
