Skončí lex Babiš pod stolem? Senátorům se nelíbí, že se netýká i internetu

Skončí lex Babiš pod stolem? Senátorům se nelíbí, že se netýká i internetuNOVÉ
Andrej Babiš mezi voliči. Foto: FOTO: Jan Zatorsky
Domov

Budoucnost zákona o střetu zájmů

Michaela Cápová

Prezident Miloš Zeman nemusí představovat jedinou překážku pro to, aby zákon o střetu zájmů přezdívaný lex Babiš vešel v platnost. Před jeho projednáním v Senátu se objevily informace, že by novele zákona mohli házet klacky pod nohy už senátoři. Některým se totiž nelíbí, že v zákonu, který mimo jiné omezuje vlastnictví médií, nejsou zahrnuta i média internetová. Jejich pozměňovací návrhy by však v konečném důsledku mohly vést až k tomu, že zákon „spadne pod stůl“.

Poslanci odhlasovali „lex Babiš“ na schůzi 14. září, přičemž 19. října se jím mají zabývat senátoři. Třebaže se zatím zdá, že má novela zákona dostatečnou podporu od ČSSD a KDU-ČSL, její cesta k podpisu prezidentem Milošem Zemanem nemusí být vůbec snadná. Někteří senátoři totiž nesouhlasí s tím, že součástí zákona nejsou i internetová média.

Ivana Cabrnochová (zvolená za Stranu zelených, momentálně nezařazená do klubu) je přesvědčená, že v zákonu jsou významné posuny k lepšímu. „Pokud Senát v průběhu projednávání zákonu nějak výrazněji neublíží, budu hlasovat pro jeho přijetí,“ řekla pro Echo24.cz. Současně si ale myslí, že poslanecké znění zákona není neúplné. „Třeba na internet poslanci zjevně zapomněli. Proto se před schůzí poradím se zelenými kolegy, jak se zachovat. Pokud ale Senát přijme pozměňovací návrhy, vrátí se zákon do sněmovny a zde se už nemusí vytvořit ta hlasovací většina, co tam byla v září. Zákon jako celek by pak spadl pod stůl,“ uvedla. Proto je podle ní na místě otázka, jestli není bezpečnější zákon přijmout v nezměněném znění a až pak připravit novelu, která nedodělky opraví.

Šéf senátorského klubu ČSSD Petr Vícha pro deník Právo uvedl, že oni snahu měnit novelu mít nebudou, tedy pokud přesný opak nedoporučí jejich legislativa. Fakt, že se zákon nedotýká také internetových médií, se nelíbí ani Zdeňce Hamousové, šéfce senátorského klubu ANO + Severočeši.cz. Pro Právo ale vyvrátila, že by chystala vlastní pozměňovací návrh.

To Petr Šilar, předseda senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí, předpokládá, že jejich senátoři zákon podpoří. „Vzhledem k volbám jsme neměli čas sejít se, proto se o tom budeme bavit až na jednání senátorského klubu. Nemůžu sice mluvit za všechny kolegy, ale většina našeho klubu bude hlasovat pro,“ řekl pro Echo24.cz. Na otázku internetových médií odpověděl, že k tomu nic bližšího neví, informovaný je pouze z médií.

Chvojka a Plíšek si stojí za svým

Poslanec Jan Chvojka (ČSSD), autor pozměňovacího návrhu, který zakazuje členům vlády vlastnit média, ale upozorňuje, že přidání internetových médií do „lex Babiše“ není legislativně možné. „Na internetové zpravodajství se na rozdíl od novin a rozhlasového a televizního vysílání nevztahuje žádný zákon, který by ho reguloval. Podle mých informací se o definici této oblasti již několik let snaží ministerstvo kultury, ale zatím neúspěšně,“ řekl Chvojka pro Echo24.cz.

Podle Chvojky by bylo přidání internetových médií do novely zákona o střetu zájmů neústavním přílepkem. „Definice toho, co jsou internetová média, do zákona o střetu zájmů, nepatří. Najít definici internetového zpravodajství je úkolem vládní legislativy, nikoliv této novely,“ dodal. Chvojka ale současně nevylučuje, že mezi senátory může být někdo, kdo s pozměňovacím návrhem týkajícím se internetu přijde, aby tím zabránil schválení novely zákona.

Poslanec Martin Plíšek (TOP 09), který stojí za pozměňovacím návrhem, na jehož základě se členové vlády, kteří vlastní ve firmě více než 25 %, nemůžou účastnit veřejných zakázek a žádat o nenárokové dotace nebo investiční pobídky, debatu na toto téma již před nějakou dobou zaregistroval. „Dlouho se o tom debatovalo ve sněmovně a zaznamenal jsem i možnou debatu v Senátu. Ale neobávám se, že by to ohrozilo celou novelu zákona a že by nakonec neprošel,“ uvedl pro Echo24.cz s tím, že zákon má ve sněmovně dostatek hlasů.

Také Plíšek upozorňuje, že internetová média se musí nejdříve definovat, aby se v zákoně mohla eventuálně zakázat. „Nejsem zastáncem toho, aby se o to zákon rozšiřoval a navíc jsem ideově odpůrcem další regulace internetu,“ dodal.

V případě, že zákon nakonec projde také Senátem, bude už záležet pouze na podpisu prezidenta Zemana. Zeman se během návštěvy Pardubického kraje však vyjádřil v tom slova smyslu, že se zákonem, který je namířený proti vicepremiérovi Andreji Babišovi, nesouhlasí. Podle něj by se úspěšným starostům a podnikatelům nemělo bránit v tom, aby vstupovali do politiky a zůstávali v ní.

Čtěte také:

Bude Zeman vetovat ‚lex Babiš‘? ‚Nebraňme podnikatelům v politice‘

Babiš našel netradičního spojence. ODS zařízla tvrdou verzi „lex Babiš“

Související články