Násilí proti AfD. Sama levice ho přirovnává k nacistickým metodam

Útoky proti členům německé pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) ze strany extremistické levice narostly nebývalých rozměrů. Chování útočníků už odsoudil i durynský ministerský předseda Bodo Ramelow z postkomunistické strany Levice (Die Linke), který tyto činy přirovnal k „nacistickým metodám a rasistickému chování“. Když se však jedná o násilí proti pravici, platí jiná měřítka než obvykle, a na toto téma v Německu stále chybí otevřená diskuze, píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).

Saský zemský poslanec za AfD Carsten Hütter zasedal se svými spolustraníky v okresní partajní kanceláři v Saské Kamenici, když se budovou ozval výbuch. Podomácku připravená bomba silně poškodila dveře a blízké zdi domu, přítomní však vyvázli bez zranění. Incident, který se odehrál loni v prosinci, zdaleka nebyl prvním ani posledním útokem proti proti objektům AfD. Pouze v Hütterově saském volebním obvodě operuje pět kanceláří AfD a všechny z nich se v uplynulých měsících opakovaně staly cílem extrémistů. Byly poničeny barvami, dlažebními kostkami a kameny nebo postříkány nacistickými symboly a slogany.

Poslední útok se udál koncem dubna, kdy radikálové vylili dvacet litrů hnědé barvy na fasádu budovy v Lugau. Několik týdnů předtím to byla pro změnu barva růžová. Náklady na opravu jsou vysoké a mnoho z nich hradil Hütter z vlastní kapsy. „Nevím, jak dlouho to ještě dokážu vydržet,“ citoval politika list FAZ.

Pouze v Sasku bylo od začátku letošního roku poškozeno 27 objektů strany AfD. Podobné je to i v Braniborsku nebo Durynsku. Nezůstává ale jen u útoků na stranické budovy, útočníci zasahují výrazně i do soukromí politiků z AfD. Například začátkem května prošlo okolo 200 demonstrantů durynskou vesnicí Bornhagen, kde žije zemský šéf AfD Björn Höcke. Demonstraci hlídalo přes sto policistů, kteří měli k dispozici mimo jiné dvě vodní děla.

Týden před demonstrací pomalovali radikálové barvou a hákovými kříži dům poslance za AfD Alexandera Gaulanda v Postupimi, cílem útoků se stala obydlí i dalších politiků. A objevují se i výhrůžky smrtí. Ostatně šéfa vysokoškolské skupiny Junge Alternative v Göttingenu Larse Steinkeho už několikrát fyzicky napadli neznámí útočníci.

Útoky, za nimiž z velké části stojí levicoví extremisté z Antify, odsuzuje i německá levice. Durynský premiér z levicové strany Die Linke Bodo Ramelow přirovnal manifestace před soukromými budovami politiků k „nacistickým metodám“. Toto chování, které je „na úrovni rasistů“, dělá vrásky jeho levicovým spolustraníkům, dodal.

I přes kritiku z řad levicových politiků však zatím nejsou útoky proti AfD předmětem širší společenské diskuze. Pro násilí proti pravici v Německu stále platí jiná měřítka, myslí si mnozí.

Alternativa pro Německo vznikla začátkem roku 2013 jako reakce na politické pokusy zachránit eurozónu. Ještě začátkem října se preference AfD na celoněmecké úrovni pohybovaly kolem pěti procent. Její popularita zjevně roste s prohlubující uprchlickou krizí a rostoucích obav stále většího počtu Němců z islámu a teroru. V čele bavorské odnože AfD stojí Petr Bystroň, který pochází z Čech a je někdejším spolupracovníkem Václava Klause.

Čtěte také: Ovčáček z pověření Zemana přijal předsedu bavorské AfD

AfD se sejde v pivovaru, v němž kdysi řečnil Hitler, rozhodl soud