Vláda se s odbory nedohodla na vyšších platech

O růstu minimální mzdy budou zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednat 7. června. Poté by o navýšení měla jednat 21. června tripartita. Po jednání vlády s odbory to ve středu novinářům řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj je podstatné, aby případné přidání firmy „ustály“ a nezvedla se nezaměstnanost. Odborová konfederace požaduje přidání od července o 2000 korun na 18 200 korun. Zaměstnavatelé jsou proti skokovému navyšování.

Minimální mzdu v Česku podle dřívějších údajů ministerstva práce pobírá asi 139 000 lidí. Částka se zvyšovala naposledy od ledna. Vzrostla o tisícikorunu na 16 200 korun. Spolu s minimální mzdou se zvedá i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy do 32 400 korun.

„U debaty bude důležité slyšet reálné argumenty zaměstnavatelů, oni to budou muset zaplatit. Není to otázka minimální mzdy, ale zaručené mzdy. To nese zvýšené nároky na to, co firmy budou muset zaplatit,“ uvedl Jurečka. Podle něj je podstatné hlavně to, aby firmy na přidání měly prostředky, „ustály ho“ a nezačaly propouštět. „Potřebujeme udržet nízkou nezaměstnanost, aby lidé měli práci a mohli živit sebe a své rodiny,“ dodal ministr.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje kvůli vysoké inflaci navýšení minimální mzdy od července o 2000 korun, tedy o 12 procent. Nejnižší zaručená mzda by se tak u jednotlivých profesí pohybovala od 18 200 do 36 400 korun. „Není akceptovatelné, aby země, která má z nových členských zemí EU jeden z nejvyšších HDP, měla nejnižší minimální mzdu,“ řekl novinářům předák ČMKOS Josef Středula.

Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasí. Poukazují na to, že se mnohé firmy ještě vzpamatovávají z dopadů covidové epidemie a nyní se potýkají s dopadem růstu cen energií a pohonných hmot i výpadky kvůli válce na Ukrajině.

Tripartita by měla o růstu minimální mzdy potom jednat 21. července. V minulosti se na přidávané částce neshodla. Rozhodovala pak vláda.

Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení počítá se zavedením vzorce pro pravidelnou valorizaci. Návrh výpočtu předložila v minulém volebním období tehdejší ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Nejnižší výdělek měl odpovídat polovině předloňské průměrné mzdy. Shoda se nenašla.