Univerzita poslala na studentku exekutora, po 7 letech po ní žádá 14 tisíc
Vysokoškolské poplatky
Univerzita Karlova se po sedmi letech ozvala své bývalé studentce, po které nyní žádá zaplacení poplatku 14 tisíc za překročení běžné délky studia. K tomu musí zaplatit dalších 8 tisíc exekutorovi, kterého na ni univerzita poslala. Standardní dobu studování přitom studentka překročila pouze o dva měsíce, během kterých byla zapsána na jiné univerzitě, kam nikdy nenastoupila.
V roce 2006 byla nynější absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy přijata na Vysokou školu ekonomickou v Praze, kam se v červenci téhož roku zapsala ke studiu. Následně ji přijali i na Karlovu univerzitu, které se rozhodla dát přednost. Ukončila tedy studium na VŠE a v září se zapsala na preferovanou UK. V roce 2010 na univerzitě absolvovala a žádné poplatky za studium po ní nikdo nevymáhal.
O tom, že by měla poplatek uhradit, se dozvěděla až ve chvíli, kdy jí byl zablokován bankovní účet a přišla jí výzva od exekutora. Univerzita prý studentce letos v lednu poslala výzvu k zaplacení poplatku. Dopis ale zaslala na její dívčí jméno a nebyl doručen. Škole se vrátil zpět, ta už ale dívku následně nekontaktovala. Až nyní univerzita vydala na dívku exekuční příkaz.
Podle ministerstva školství je v případě, kdy nejsou poplatky spojené se studiem zaplaceny, možné, že vysoká škola předá věc exekutorům a poplatky budou vymáhány touto cestou. Peníze se vybírají do stipendijního fondu, který slouží k výplatě stipendií dalším studentům.
„Pokud se univerzitě nepodaří dlužníka kontaktovat poštou, zkouší se se studentem spojit přes e-mail. V případě poplatků vyměřených před rokem 2014 škola zasílá výzvu k zaplacení na adresu nalezenou ve veřejně přístupných rejstřících, jako jsou živnostenský či obchodní rejstřík. Poslední možností je kontaktování přes telefon,“ uvedl pro Echo24 tiskový mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Dodal, že pokud se nepodaří dlužníka kontaktovat ani jednou z těchto cest, škola předá případ exekutorům. Ve většině případů však podle něj dochází ke smírnému řešení.
Standardní doba studia bakalářského oboru je v Česku minimálně 3 a maximálně 4 roky. Pokud student překročí danou dobu bezplatného studia, kterou si každá univerzita stanovuje, má povinnost zaplatit poplatek za studium, jenž mu škola vyměří. Do délky studia se však započítávají i předchozí neúspěšná studia. Student tak sice může vystudovat svůj obor ve stanovené lhůtě, pokud ale předtím navštěvoval ještě jinou školu, musí to do svého vysokoškolského působení také započítat.
Univerzity stanovují termín zápisu ke studiu co nejdříve, většinou v období června, a státnice naopak později. Zvyšuje se tak šance, že student překročí stanovenou standardní dobu a bude muset univerzitě platit za delší studium. Nejedná se přitom o ojedinělý případ, studentů, kteří musí platit za prodlužování studia, jsou každoročně tisíce.
Matka studentky si nepřála uvádět jméno z obavy, že by tak mohla způsobit komplikace svému synovi, který letos na Karlovu univerzitu nastupuje. „Poplatek univerzitě zaplatíme. Na právníka se obracet nebudeme, bylo by to příliš komplikované a nejisté. Teď už si ale dáme na délku studia u syna pozor,“ uvedla pro Echo24.