Česko je podle indexu nešťastným ostrovem uprostřed Evropy
Češi patří k nejnešťastnějším národům v Evropě. Podle ukazatele Happy Planet Index (HPI) se Česká republika umístila v žebříčku 151 zemí na 92. místě. Lepší podmínky pro šťastný život prý mají i v Egyptě nebo na Kubě. Největším problémem Česka je podle šetření ekologie. Žebříček nyní uveřejnil server movehub.com s odvoláním na data serveru happyplanetindex.org.
Při pohledu na mapu celkových výsledků je patrné, že šťastnější jsou všichni sousedi České republiky. Téměř ideální podmínky pro spokojený život mají Němci i Rakušané. O něco horší je situace na Slovensku a v Polsku.
Česko v rámci Evropa spadá do stejné skupiny s Ukrajinou, kde momentálně probíhá válka nebo Běloruskem, kde vládne diktátor Alexandr Lukašenko. Na stejné úrovni je však také Belgie, Portugalsko či Dánsko.
Lépe než Češi se v Evropě podle HPI mají Maďaři, balkánské státy s výjimkou Makedonie a Bulharska nebo Italové a Španělé.
Nešťastné plýtvání
Happy Planet Index hodnotí kvalitu života podle tří základních ukazatelů – očekávaná délka života, blahobyt a ekologické stopy. Využívá data OSN a Světového fondu na ochranu přírody (WWF) nebo Gallupova ústavu.
Česká republika uspěla pouze v první kategorii. Z hlediska délky života jsou Češi celosvětově na 34. místě. Míra blahobytu se pohybuje lehce nad celosvětovým průměrem - v celkovém srovnání Česku připadlo 43. místo. Stejně dobře si žijí podle dat Gallupova ústavu Thajci.
Hodnocení České republiky sráží mizerný výsledek v kategorii ekologická stopa. Ta vypovídá o udržitelnosti životního stylu – jinými slovy ukazuje, jak daná země hospodaří s přírodními zdroji a přepočítává jejich spotřebu na plošné jednotky.
Větší ekologickou stopu než Česko má 21 zemí. Nejhorší hodnocení v této kategorii si vysloužil bohaté státy Arabského poloostrova Katar, Kuvajt nebo Spojené arabské emiráty. Nešetrný životní styl je však typický také pro obyvatele Lucemburska, USA nebo Dánska.
Celosvětově se na předních místech podle HPI objevují jihoamerické země, západní polovina Evropy, Arabský poloostrov, Indie, ostrovní státy jihovýchodní Asie, Japonsko a Nový Zéland. Třemi nejšťastnějšími národy jsou Kostaričané, Vietnamci a Kolumbijci.
Ekologie nebo svoboda
Sami autoři studie přiznávají, že HPI je jenom jedním z mnoha indexů, podle kterých se hodnotí kvalita života v jednotlivých zemích. Jeho výhodu je, že neřadí země pouze podle ekonomických výsledků a zaměřuje se na takzvaný udržitelný rozvoj. Zohledňuje vyhlídky na zdravý a spokojený život a orientuje se tedy hlavně na budoucnost.
HPI nicméně opomíjí jinou důležitou kategorii. Vůbec totiž neodráží dodržování lidských práv a respekt ke svobodě jednotlivce. Na přední příčky žebříčku šťastných zemí se tak dostaly země, kde lze o šťastném životě hovořit jen s velkou rezervou.
Příkladem za všechny je Kuba na 12. místě. Přitom podle hodnocení organizace Freedom House, která se od 70. let zabývá hodnocením dodržování lidských a politických práv patří režim na Kubě mezi nejvíce restriktivní. Podobně paradoxní je umístění Sýrie na 47. místě – těsně za Německem a před Francií nebo Švédskem.
An interesting map from MoveHub reveals how happy people are around the world.
