Audi A6: S ostrými rysy

Audi A6 je na trhu už od roku 2011, ale vloni na podzim prošlo faceliftem. Nyní se tváří snad ještě moderněji, možná i trochu agresivněji a nabízí nejen motory splňující emisní normu Euro 6, ale též řadu zajímavých technologických řešení. Po delší době opět test jednoho prémiového šestiválcového auta vyšší střední třídy.

Co se vzhledu týče, testovanou verzi ještě přiostřilo použití sportovního paketu S line. Jde o něco podobného, jako je M paket u BMW – neudělá z vozu rovnou „emko“ (nebo, v případě audi, „esko“), ale změní optiku. Má sportovní sedadla, různé hliníkové doplňky a ozdoby. No a větší, 19palcová kola a snížený sportovní podvozek. Za 122 700 Kč toho zrovna moc není. Navíc testovaná verze měla stejně 20palcová kola a podvozek rovnou vzduchový (za 55 900 Kč). Jak už je vám možná jasné, pouze popis všech možných příplatkových prvků testovaného vozu by zabral prostor věnovaný celému testu, proto to shrnu.

Audi prostě dobře svítí

Základem se stalo efektní A6 3.0 TDI quattro se základní cenou 1 416 900 Kč, ke kterému byly přidány prvky za další milion korun. Celková cena díky speciální kůži, paketu různých asistenčních systémů, čtyřzónové klimatizaci či navigačnímu systému vzrostla na finální 2 434 700 Kč. Celkem vysoká cena za příplatky, z nichž minimálně polovina trochu postrádá smysl. Ale o tom až dále.

Interiér testované A6 vyniká kvalitním zpracováním a materiály. Je přehledný a nabízí dobrou pozici za volantem. Líbí se mi, že velký ovládací displej umí zajíždět do palubní desky, takže neruší. Ovládací systém MMI není zcela intuitivní (například kolečkem se točí nelogicky proti směru hodinových ručiček), ale pochvalu zaslouží příplatkový audiosystém. Nebo dešťový a světelný senzor, noční vidění, adaptivní tempomat či parkovací asistenty.

Prostor pro zadní cestující je průměrný, stejně jako kufr sedanu (Audi označuje tuto verzi Limousine, ale to samozřejmě není správně). Po delším jezdění jsem byl zklamán ze sedadel S line: jsou zbytečně tvrdá a mají na sobě málo materiálu, takže při delší jízdě nenabízejí moc pohodlí. Raději bych pohodlná křesla, jako je umí třeba Volvo – sice by nedržela tělo, ale zase by mě nebolela záda. Mezi další důležitý postřeh z interiéru patří slušný výhled. Líbila se mi také světla – audi prostě dobře svítí (v tomto případě příplatkové LED světlomety).

Náskok díky technice

Jízda probíhá dle očekávání – převodovka S tronic (dvouspojková skříň) je dobře sladěna s šestiválcem. Testovaný motor dosahuje výkonu 272 koní (a točivý moment hodnoty 580 Nm), což znamená dostatek síly i pro hmotu 2380 kg. V řeči čísel: zrychlení na stovku zabere pouze 5,5 s a maximální rychlost činí obligátních 250 km/h. Realita dává tabulkovým hodnotám za pravdu, jakmile motor dostane vteřinku k podřazení a nadechnutí, s nečekanou dynamikou vyráží vpřed. Celkem síla! Převodovka funguje nerušivě, a i když se jedná v podstatě o mutaci DSG, při rozjezdech příliš neškube. Interiér je velmi pečlivě odhlučněn, nelibozvučného zvuku motoru si všimnete pouze v momentě, kdy stojíte před přední kapotou. Při běžném ježdění dosahuje spotřeba cca 8 l / 100 km, méně pouze výjimečně. Když budete TDI honit, stoupne na víc než 10 l / 100 km. Jde o takový průměr, nic hrozného ani oslnivého.

A co samotná jízda? Řízení hodnotím celkem pozitivně – nehledám v něm cit či zpětnou vazbu, to už je dnes nesmysl. Ale je přesné a s příjemně nastaveným posilovačem. Podvozek je velké téma. Audi vybavilo testovaný vůz adaptivním pneumatickým podvozkem a obrovskými 20palcovými disky s nízkými pneu. V praxi jsou tyto dva prvky smrtící kombinací pro komfort posádky. Velké audi je zbytečně tvrdé a poskakuje na nerovnostech, navíc na těch krátkých dost rázuje. Jak bych si přál, aby velký sedan uměl být pohodlný a plavný! Neumí to ani při volbě módu Comfort v rámci Audi Drive Select. Při rychlejším nájezdu do zatáčky je patrná nedotáčivost, ovšem v případě, že najedete do oblouku citlivě a teprve v něm přidáváte, do akce se připojí sportovní diferenciál quattro (taktéž příplatkový), který výborně vytahuje auto ze zatáčky. Je úplně cítit, jak síla putuje víc na zadní kola. Tento pocit je příjemný, jen je třeba se ho naučit vyvolat. Neznalý řidič bude cítit spíše nedotáčivost.

S celkovou cenou přes 2,4 milionu Kč je audi dost drahé. Dokonce dražší než silnější BMW 5 se čtyřkolkou a výkonem 313 naftových koní. Příplatky navíc finální cenu posouvají do rozměrů, kde už si můžete dopřát Alpinu D5, která nabídne zcela jinou úroveň image i zážitků.

Plusy:

Dynamika, chování čtyřkolky, kvalita interiéru, technologie, výhled z auta

Minusy:

Tvrdý podvozek, nepohodlná sedadla, složitý systém MMI, cena, cena příplatkových prvků

Verdikt:

Audi A6 je autem, které nedosahuje pohodlí mercedesu ani pocitů z řízení BMW. Stojí někde mezi, hraje na trochu jiné city. Jaké? To se těžko určuje. Každopádně platí, že zákazník se nebojí za svou lásku ke značce dost zaplatit. Potěší ho motor i celé pohonné ústrojí, naopak zklame nedostatek pohodlí vozu.