Americký strašák jménem TTIP: kdo vytváří mýty o tajemné dohodě?

Transatlantická dohoda o obchodu a investicích (TTIP) má být podle svých tvůrců průlomem a přinést osvobození od překážek v obchodu mezi Evropou a Amerikou, mimo jiné zrušení zbytečných cel a regulací. Její znění ještě zdaleka není na papíře a přesto už smlouva vzbuzuje obavy a protesty. Politici a úředníci tvrdí, že ty vycházejí z neopodstatněných mýtů.

Skončí dohoda TTIP podobně jako kontroverzní ACTA? „Protipirátskou“ Obchodní dohodu proti padělatelství zvanou ACTA smetl Evropský parlament v roce 2012. Předtím byl značně kritizován způsob vyjednávání o této americko-evropské dohodě, které probíhalo dlouho v utajeném režimu.

 „V případě TTIP jde o nejvíce transparentní vyjednávání obchodní dohody, jaké kdy bylo,“ prohlašuje Jitka Znamenáčková, ředitelka odboru politik EU ministerstva zahraničí. Připomíná, že předminulý týden v Bruselu proběhlo v pořadí osmé vyjednávací kolo o TTIP. Evropští a američtí experti se na znění smlouvy dohadují už dva roky, přičemž práce na mnohem jednodušším ujednání mezi EU a Kanadou trvalo pět let. „Jsme tedy teprve na začátku,“ soudí další specialista na TTIP, Matyáš Pelant z ministerstva průmyslu a obchodu. Podle něj však určitá „míra důvěrnosti“ postupu musí být zachována. „Když prodáváte byt, také všichni sousedi nevědí všechno,“ dodává Pelant.

Čtěte také: Mládek: Smlouva s USA o ochraně investic je pro ČR nevýhodná

Kolem dohody koluje řada mýtů a její zastánci se s jejími odpůrci přou, kdo z nich vytváří větší. „Jedním z mýtů je, že TTIP zajistí nová pracovní místa. Evropská komise ale potvrdila, že přinese spíše nižší zaměstnanost,“ oponoval  Tomáš Tožička ze sdružení „TTIP špatný vtip“  minulý čtvrtek na pražské diskusi pořádané Radou pro mezinárodní vztahy. Vzhledem k tomu, že USA jsou v objemu exportu z Česka v pořadí až čtrnáctou zemí a vývoz tam tvoří jen dvě a půl procenta, velké výhody tuzemské ekonomice podle něj smlouva nepřinese.

Sníží se evropské standardy?

„Dalším mýtem je, že po zavedení TTIP se nesníží standardy evropského zboží,“ pokračoval Tožička. USA přitom podle něj tlačí na zrušení tzv. principu předběžné opatrnosti a omezení směrnice o poskytování informací o nebezpečných látkách ve výrobcích (REACH). Kritikům TTIP se nelíbí ani lobování Američanů za povolení pěstování GMO plodin na evropském území či údajná snaha zvýhodnit nadnárodní firmy, například co se týče patentování, oproti regionálním výrobkům a službám.

„Nemyslím, že Evropská unie připustí snížení standardů,“ namítala Znamenáčková ze „zamini“. Její kolega Pelant přiznal, že“GMO jsou silným ofenzivním zájmem USA, ale pokud se na tom v Evropě něco změní, dojde k tomu jiným procesem, než je TTIP.“ Pelant připomněl, že výhrady jsou v této chvíli vznášeny proti něčemu, co vlastně ještě neexistuje. „Ty texty se teprve rodí. Až bude dohoda hotová, předloží se ke schválení národním parlamentům a Evropskému parlamentu, půjde o dvouletý proces,“ řekl Pelant.

Dohoda TTIP, která má mít podle předběžných odhadů kolem 1600 stran, by podle Tožičky neměla být jen záležitostí expertů, ale i občanských sdružení, která by měla mít možnost se s návrhy znění postupně seznamovat. „Pravda je, že dostáváme víc impulsů z občanské společnosti než ze státní správy,“ připustil Pelant.