„Humor zakázán! Sorry jako.“ Za vyzdobením sochy Kašpara stojí novinář

„Humor zakázán! Sorry jako.“ Za vyzdobením sochy Kašpara stojí novinářNOVÉ
Socha Jana Kašpara v západní části třídy Míru Foto:

Foto: David Macháček

Domov

KAŠPAR TERČEM LIDOVÉ TVOŘIVOSTI

Barbora Pánková

Kdo stojí za komiksovými bublinami jako Humor zakázán! Sorry jako nebo Letět do JAR? Sorry jako!, které „ozdobily“ sochu prvního českého letce Jana Kašpara v Pardubicích, se místní dohadovali týdny. Nejdřív nechtěl autorství šířit, ale nakonec se novinář z pořadu Reportéři ČT David Macháček přiznal deníku Echo24. Macháček, který je rodákem z Pardubic, nesouhlasí s tím, jak byla socha na hlavní třídě vybraná. 

Na bronzové soše průkopníka české aviatiky Jana Kašpara v nadživotní velikosti, která byla na pardubické třídě Míru vztyčena koncem loňského prosince, se nejdřív objevila šála. Pak letec „hlídal“ chundelatou tibetskou dogu s oranžovým vodítkem a nakonec mu někdo oblékl červenobílý dres HC Dynamo.  

To přimělo Davida Macháčka, aby sochu „vyzdobil“ po svém. Jako první na ni umístil ceduli s nápisem Proč já? Sorry jako!, kterou narážel na výběr návrhu od Františka Bálka. Ten ve skutečnosti skončil v architektonické soutěži jako druhý.

Následoval nápis Letět do JAR? Sorry jako!, který odkazoval na cestu tří lidí z vedení Služeb města Pardubic a dceřiné firmy do Afriky. Nápis pak nahradila cedule Humor zakázán! Sorry jako a po ní komiksová bublina s textem: Schvalování vtipů, ke kterému bylo připsané veřejně dostupné telefonní číslo na sochaře. Macháček tím reagoval na odstranění předchozích nápisů městskou policií.

Když už to vypadalo, že se Kašpar definitivně odmlčel, překvapil Pardubáky jiným nečekaným číslem: V úterý v sedm hodin ráno se proměnil v jiného průkopníka aviatiky – bájného Jana Tleskače. Po jeho boku se objevilo velké létající kolo s dvoumetrovými křídly a také bublina se vzkazem: Kašpara vám tady dělat nebudu!

Kašpara v Tleskače proměnila Adéla Macháčková, studentka pardubického gymnázia a dcera Davida Macháčka. „Měla jsem to vymyšlené už dlouho a jen jsem čekala na vhodnou chvíli. Dokonce jsem si tuto proměnu nahlásila ve škole jako úkol do výtvarného výchovy, protože jsme měli sami zkusit připravit něco s prvky street artu. Do poslední chvíle nikdo nevěděl, co chystám. Prozradila jsem jen to, že využiji už jedno existující umělecké dílo,” uvedla osmnáctiletá studentka.

Novinář a fotograf si za svým jednáním stojí. „Přijde mi to v dnešní době stejné jako zveřejňovat příspěvky na Facebooku. Sociální síť je jenom jako elektronická ulice nebo virtuální debata. Zvolit takovouhle formu, že ve veřejném prostoru napíšu vzkaz, který bych jinak bez problému zveřejnil na svém facebookovém profilu, mi nepřijde ani špatné, ani nepřijatelné,“ uvedl Macháček pro Echo24 s tím, že právě formu a technické provedení dlouho zvažoval.

Na kontaktní dílo je možné vyvěšovat předměty

Cedule by nemusely být ničím závadným, protože socha byla určena jako takzvané kontaktní dílo, na kterém mohou být dočasně umístěné předměty, jak vysvětlil pro Echo24 šéf pardubických policistů Rostislav Hübl. Nicméně o jejich vhodnosti podle něj rozhoduje sochař, který stanovuje, co je přípustné a co ne. Na základě toho je policisté sundali. 

„Nápisy byly odstraněny v některých případech městskou policií, a to až poté, kdy se autor díla vyjádřil k vhodnosti, či nevhodnosti nápisu. Poslední nápis městská policie neodstraňovala,“ uvedl Hübl pro Echo24. Případem se podle něj policie nezabývá, protože nedošlo k poškození sochy. 

Autor sochy akademický sochař Bálek serveru Echo24 sdělil, že některé z nápisů byly podle jeho mínění za hranou a vadilo mu především politické využití sochy. „Co si rozhodně nepřeju, jsou politické věci. Kašpar nebyl politik. Nevím, proč by se tam měli řešit politické věci, uvedl. Zároveň připustil, že ho některé z nápisů pobavily.

Bálkovo dílo vzbuzuje od začátku kontroverze, na které narážel už Macháček, a sochu kritizovala v minulosti také odborná veřejnost. Vadilo jim, že Bálkův návrh skončil v architektonické soutěži z roku 2013 na druhém místě za návrhem Petra Pinkase. Zastupitelstvu ale realizaci Pinkasova projektu zastavili s tím, že vítězný 37 metrů vysoký sloup s větrným rukávcem by se prodražil z jednoho milionu na 2,7 milionu korun a jeho instalace by byla komplikovaná. 

Letecká kariéra prvního českého aviatika Jana Kašpara byla překvapivě krátká, trvala pouhé dva roky v letech 1910–1912. První let před diváky, ve výšce 20–25 metrů, uskutečnil 16. dubna 1910 v Pardubicích, slavný dálkový přelet z Pardubic do Prahy se mu povedl 13. května 1911. Již o rok později zřídil Kašpar v Pardubicích Aviatickou školu. Zemřel před 90 lety – 2. března 1927 v Pardubicích, kdy nejspíš zvolil dobrovolný obchod ze světa po krachu svého podnikání. Údajně byl zadlužený, někteří pamětníci mluvili o duševní chorobě či alkoholismu. Podle některých svědectví si vzal šálu, polil ji benzínem, omotal kolem hlavy a nadýchal se toxických par. Lékař pak do úmrtního listu napsal „zápal plic“.

Čtěte také: Praha 1 chce postavit zlatou skleněnou „pneumatiku“

Na Malostranském náměstí vyrostla socha: čtyřtunový ledový kvádr

Související články