Šílené dotazy europoslanců: Bude se v EU jíst hmyz?
Europoslanci se činí
NOVÉ
1
Hodlá Evropská unie podpořit rozšíření hmyzu jako jídla pro Evropany a nabídne EU pobídky zřizovatelům šnečích farem? I takovéto otázky pokládali europoslanci v loňském roce představitelům Evropské komise. Ta přitom musí nejpozději do šesti týdnů zareagovat bez ohledu na to, jak absurdní se mohou dotazy zdát. Soupis těch nejšílenějších sestavil server Politico.
V roce 2016 odeslali členové Evropského parlamentu svým kolegům z Evropské komise přesně 9 238 formálních dotazů k prošetření. Výkonný orgán EU se jimi přitom musí podle vnitřních směrnic vždy zabývat a tazatelům zaslat konkrétní odpověď. To vše musí navíc stihnout ve lhůtě šesti týdnů. Mezi závažnými otázkami o bezpečnosti či dalším směřování EU jako takové se však našla i na první pohled ne zcela zásadní témata.
„Má Evropská komise nějaký konkrétní plán pro podporu využívání hmyzu jako potravy pro obyvatele Evropy,“ ptala se například Mireille D’Ornano z francouzské Národní fronty. Europoslankyně ve svém dotazu argumentovala zejména vynikající nutriční hodnotou hmyzích pokrmů, stejně jako snížením emisí, které plynou z výroby jiných masných výrobků.
Spojenkyně francouzské kandidátky na prezidentku a velké kritičky Evropské unie Marine Le Penové se však dozvěděla, že hmyz jako potrava je příliš v rozporu s tradičními gastronomickými tradicemi Evropanů a její návrh tak nebyl dále projednáván. Aby europoslankyně alespoň částečně zmírnila své zklamání, formulovala další dotaz. V tom žádala o zavedení povinného hodinového cvičení pro všechny vykonavatele sedavých zaměstnání, kterým chce tímto odpomoci od případných zdravotních potíží v pozdějších letech jejich života.
Šnečí farmy
Angelo Ciocca z italské Ligy severu našel pro svou činnost v Evropském parlamentu rovněž inspiraci ve zvířecí říši. Jeho úvahy však směřovaly spíše k ekonomické problematice. „Podpoří Komise lidi, kteří zřizují šnečí farmy,“ dotázal se poté, co údajně díky návštěvě Asie pochopil, jak velký potenciál se v tomto odvětví skrývá. Přestože Ciocca argumentoval rovněž tím, že „pěstovaní šneci jsou mnohem kvalitnější než ti divocí“, nenašel pro svůj dotaz pochopení.
Další absurdní otázka na Evropskou komisi pochází rovněž z pera europoslance Ligy severu. Mario Borghezio si povšiml, že zmrzlé zvířecí maso pašované v letadlech často při dlouhé cestě rozmrzne a do nákladního prostoru tak začíná vytékat krev. „Jak hodlá Evropská komise napravit nepříjemnosti, které vznikají leteckým dopravcům, pracovníkům i cestovatelům,“ zajímal se Ital.
Naopak v Maďarsku zvířata příliš netáhnou, tamní europoslanec István Ujhelyi tak věnoval většinu své roční práce snaze o usnadnění činnosti potulných cirkusů. Jejich provozovatelé totiž údajně doslova trpí tím, že v EU neexistuje jednotná standardizace pravidel pro výkon tohoto povolání. Při přejezdu z jednoho státu do druhého tak musí majitelé šapitó často řešit rozdílné požadavky na parkování svých vozů, nebo postavení velkých stanů. „Co mohu jako člen Evropského parlamentu pro tyto lidi udělat,“ táže se zoufalý maďarský europoslanec.
Odpověď v nedohlednu
V některých případech se však členové Evropského parlamentu odpovědi na svou otázku nedočkali. „Na odpověď na jednu ze svých nedávných otázek k písemnému zodpovězení jsem musel bohužel čekat velmi dlouho (přesněji řečeno, stále na ni čekám),“ postěžoval si v úvodu své další písemné otázky český europoslanec Stanislav Polčák. „Je odpověď na otázku k písemnému zodpovězení poslance Evropského parlamentu pouze výrazem dobré vůle Evropské komise, Rady, předsedy Evropské rady či vysoké představitelky, místopředsedkyně,“ zpochybnil pak smysl celého dotazování.
