Jak se KGB snažila rozprášit Pražské jaro

Bývalý šéf sovětské tajné služby KGB Jurij Andropov zahájil v květnu 1968 sabotážní akci proti demokratizačnímu hnutí v Československu. Operace s krycím název Progres byla zacílena na média včetně rozhlasu a televize, Svaz československých spisovatelů, Univerzitu Karlovu, nekomunistické strany působící v rámci takzvané Národní fronty i osobnosti jako spisovatele Pavla Kohouta a Milana Kunderu. Dokládají to informace, které ČTK poskytl archiv Univerzity v Cambridge na základě nově zpřístupněných záznamů někdejšího pracovníka KGB Vasilije Mitrochina.

Británie v pondělí veřejnosti zpřístupnila první část rozsáhlého souboru dokumentů, které před dvěma desítkami let Mitrochin propašoval z Ruska. Takzvaný Mitrochinův archiv, který je podle britských historiků vůbec nejdůležitějším vyneseným zdrojem zpravodajských informací, podrobně popisuje aktivity KGB a přináší seznam jejích agentů.

Archiv obsahuje i informace o akci Progres, kterou sovětská tajná služba v Československu v roce 1968 nasadila k potlačení Pražského jara.

Anglický přepis části archivních záznamů, který má ČTK k dispozici, potvrzuje, že Andropov nařídil vybrat 15 „zkušených agentů rozvědky“. Měli být vycvičeni pro práci v Československu, kde měli provádět ilegální operace pod krycím názvem Progres. Vysláni do akce měli být do 12. května 1968. Nedlouho poté, 21. srpna, zastavil politické uvolňování v Československu vpád vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy.

Zacíleno na Kohouta i Kunderu

Mezi cíli „ilegálního pronikání“ v Československu byli podle často zkomolených jmen uvedených v anglickém přepisu zjevně například předseda Svazu československých spisovatelů Eduard Goldstücker a spisovatelé Pavel Kohout či Milan Kundera. Další skupinu cílů tvořili šéfové médií jako ředitel Československé televize Jiří Pelikán a šéf televizního zpravodajství Kamil Winter, redaktor Československého rozhlasu Milan Weiner a zástupce šéfredaktora Rudého práva Zdislav Šulc. Agenti se měli zaměřit také na deník Svobodné slovo či týdeník Literární listy.

Mezi dalšími cíli byly Univerzita Karlova, zvláště Filozofická fakulta, Klub angažovaných nestraníků (KAN) nebo také Československá strana lidová a Československá strana socialistická.

Každý z nasazených agentů měl dostávat odměnu 300 dolarů měsíčně a navíc měl mít hrazeny náklady na ubytování a dopravu. V Mitrochinově dokumentu jsou uvedena jen jejich krycí označení jako Viktor, Jürgen, Sadko nebo Vlas. U jazykové výbavy ani jednoho z patnáctičlenné skupiny není uváděna čeština. Někteří už za sebou měli zkušenosti z operací v zemích západní Evropy.

Nezdařený pokus o únos

Ve složce je u některých agentů zaznamenáno i konkrétní zadání. Například jedna pětice měla „infiltrovat reakční kruhy“ ČSSR s cílem „zjistit jejich konkrétní záměry a plány“. Informace z archivu mimo jiné uvádějí, že agenti Gromov a Gurijev dostali adresy a mapy bydlišť literárního vědce Václava Černého a spisovatele Jana Procházky s cílem vlákat je, pod záminkou, že jim hrozí nebezpečí, do automobilu a unést. Akce, která měla být provedena 10. května, ale skončila nezdarem.

Na základě dřívější dohody s nyní již zesnulým Mitrochinem Británie zpřístupnila 19 z celkem 33 složek s jeho strojopisnými záznamy v ruštině. Ručně psané poznámky v sešitech zůstávají tajné. 

Čtěte také: Praktiky KGB v srpnu 1968? Tlak na média a studentské vůdce