Balkanizace Česka? Tomu bych nepomáhal, říká ministr Ťok

V budově ministerstva dopravy kdysi sídlil ÚV KSČ a Dan Ťok, tak jako všichni čeští ministři dopravy před ním, úřaduje přímo v pracovně Gustáva Husáka. A tak jako jeho předchůdci má velké plány a rád by byl tím, kdo do práce často kritizovaného ministerstva přinese zásadní zvrat. V rozhovoru pro Týdeník Echo ministr Ťok vysvětluje, jak jeho předchůdci selhali při stavbě dálnic. A co je třeba dělat pro to, aby se situace zlepšila.

Jak dlouho musí být člověk ministr, aby se mu podařilo ministerstvo dopravy rozhýbat správným směrem?

Průměrná doba vládnutí posledních ministrů byla osm měsíců a já z byznysu znám průpovídku, že firma to, že má nového šéfa, pozná do roka. Na ministerstvu bude potřebná doba možná o trochu delší.

Říkal jste, že stát se ministrem pro vás byla výzva. V jakém smyslu?

Když jsme měli debaty s panem Babišem, jak věci nefungují, on řekl: Pojďte tu práci dělat sám, teď máte šanci. To jsem se zamyslel a řekl si: On má pravdu. Druhý důvod: já když jsem byl šéfem Skansky, vysvětloval jsem na pravidelných kvartálních dozorčích radách politickou situaci v České republice, důvody, které ovlivňují neustále klesající stavební trh, a občas jsem čelil otázkám, poněvadž oni některým krokům předchozí vlády nerozuměli. Až jsem se styděl za to, co se tu děje.

Čemu konkrétně nerozuměli?

Například když ministr dopravy zcela nepochopitelně napadl firmu vědomou lží. (Vít Bárta – pozn. red.) Nikde v civilizovaném světě se ministr nepostaví vůči jedné konkrétní firmě a nebude bez důkazů říkat, že ona firma funguje nekvalitně a že to po ní musíme opravit. Byl to samozřejmě nátlak na nás, protože jsme nechtěli hrát hru, do které nás pan ministr nutil. Tak jsem si říkal, že chci přispět k tomu, aby věci probíhaly, jak mají, a aby se pracovalo pro občana.

Nevstoupíte do ANO, když už jste jejich nominant?

Takovou nabídku jsem nedostal a zatím to nezvažuji.

Považujete za nebezpečí Babišův střet zájmů?

Samozřejmě že se občas ocitá ve střetu zájmů, na druhé straně velmi férově na vládě věci, které se i teoreticky týkají jeho byznysu, striktně oznamuje a pak se vždycky zdrží hlasování. Nemyslím, že šel do politiky proto, aby něco ovlivnil ve prospěch svých firem. Jak vy píšete o balkanizaci České republiky, tomu já nevěřím. Z jeho strany určitě nehrozí, tomu já bych nepomáhal.

Celý profilový rozhovor Daniela Kaisera s ministrem dopravy Danem Ťokem čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo.

Týdeník Echo v papírové podobě si můžete koupit na těchto prodejních místech.

APLIKACI TÝDENÍKU ECHO PRO IPAD SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE.

APLIKACI TÝDENÍKU ECHO PRO ANDROID SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE.

POKUD CHCETE ČÍST TÝDENÍK ECHO PŘES WEBOVOU STRÁNKU, KLIKNĚTE ZDE.

Co najdete dál v čísle?

Ukrajinská krize dospěla do zoufale patové situace, kterou se ve čtvrtek pokusili vyřešit politici na mezinárodním summitu v běloruském Minsku. Jak se ale svět dokáže vypořádat s tím, čemu se dá říkat nová studená válka? To je hlavní téma nového Týdeníku ECHO.

Západ neumí na Rusko reagovat a dnes stojí na rozcestí. Buď Ukrajinu obětuje, nebo bude muset vstoupit do tvrdé konfrontace. Konfliktem, který trvá ve východní Evropě už od roku 2013, se zabýval Martin Weiss v rozsáhlém článku Nová studená válka. 

O Ukrajině mluvili v Salonu také bývalý ministr a velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta, politolog Michael Romancov a bývalý eurokomisař a diplomat Štefan Füle. Diskuse byla bouřlivá a došlo i ke sporům o příčinách a dosavadním průběhu krize ve východoevropské zemi. Diskutovali také o dodávkách zbraní Ukrajině. Moderoval Daniel Kaiser.

Lenka Zlámalová analyzuje Řecko, ve kterém zvítězila v parlamentních volbách levicová Syriza. V článku Hra nervů. Řecké lavírování na hraně eurozóny popisuje, jak se řeší nejhorší poválečná krize EU. 

Petr Holub píše v analýze Konec hornictví ve jménu posvátných limitů o budoucnosti těžby této energetické suroviny. Situaci srovnává s Německem, které na rozdíl od Česka těžbě hnědého uhlí nebrání. Hnědé zlato je podle něj požehnáním i prokletím.

Špionážní a doposud nikdy nepopsaný příběh prominentního komunisty Milana Švece sestavil Vladimír Ševela v článkuGorbačov zradil, zradím také. Tento Biľakův oblíbenec byl nejdůležitějším komunistou, který emigroval za normalizace. Svazky o jeho útěku do Spojených států byly odtajněny až nyní.

Příběh odvážné Syřanky Suad Nawfal, popisuje Jan Dražan v článku Suad. Sama s plakátem proti ďáblu.

Americký snajpr je film, který rozděluje Ameriku. Proč vzbuzuje emoce a kontroverze píše  Ondřej Štindl.