Gál: Praha má legitimizovat Putina? To by byla hrůza
Výročí osvobození Osvětimi
Fedor Gál, který se před necelými 70 lety (v březnu 1945) narodil v koncentračním táboře v Terezíně, se vzpomínkové konference k výročí osvobození Osvětimi v Praze, ale ani v Polsku 27. ledna nezúčastní. Důvody vysvětlil v rozhovoru pro server ECHO24.cz.
Považujete nápad konat v Česku vzpomínkovou konferenci k výročí osvobození Osvětimi ve stejné době jako v Polsku a zvát sem světové politiky za dobrý nápad?
Auschwitz byl v Polsku, památník je v Polsku, a proto by se to mělo konat tam. Ta akce v Praze a Terezíně byla zproblematizována trochu bulvární diskusí o tom, jestli přijede nebo nepřijede Putin, a to je falešný tón.
Ale co říkáte spekulacím, že jedním z cílů pražské akce je právě „legitimizace“ Vladimíra Putina či jeho „návrat do Evropy“, protože v čele organizátora akce, Evropského židovského kongresu, stojí Moše Kantor, který má k ruskému prezidentovi blízko?
Neumím posoudit, zda je to fáma či konspirační teorie či úplná blbost, Kdyby to byla pravda, byla by to hrůza, protože by se legitimizovalo něco, co může vést opět k násilí. Ale spíš mi to přijde, jako kdybych slyšel Petra Hájka.
Má tedy konference v Praze a v Terezíně smysl?
Podstatné je, jestli tam přijede Timothy Snyder a jiní renomovaní lidé, kteří mají co říct k meritu věci a nebudou to politické floskule a prázdná gesta. Pak to má smysl. Jestli si budou podávat před kamerami ruce politici a lidé, kterým se nedá věřit, pak to smysl nemá.
Vy se té konference zúčastníte?
Ne. Ale vzpomínání je důležité. Jenže musí to být nutkání až pudové, nejpřesvědčivější jsou emoce lidí, kteří si to prožili, i když už jich zbývá jen pár. Proto je potřeba připomenout, že tam děti, staří lidé a všichni ostatní umírali tím nejhroznějším způsobem a že to vůbec není uzavřená kapitola, protože v resentimentech na antisemitské a jiné etnické či náboženské násilí stále žijeme.“
Tak jak si to výročí připomenete? Pojedete přímo do Osvětimi?
Také ne. Protože se mě to ale osobně dotýká, s dalšími lidmi jsme se rozhodli, že budeme každý rok pochodovat z Osvětimi do Žiliny, po trase, kudy z koncentračního tábora utíkali Rudolf Vrba s Alfredem Wretzlerem. Oni pak napsali zprávu o tom, co se v Osvětimi děje, chtěli aby spojenci zabránili deportacím maďarských Židů a bombardovali přístupové cesty. Přestože se zpráva dostala do rukou vedoucích činitelů protihitlerovské koalice, nestalo se vůbec nic a 400 tisíc maďarských Židů bylo v krátké době zplynováno.
Jak je ta trasa dlouhá?
Sto čtyřicet kilometrů, z toho dvacet se jede na slovenské straně vlakem, stejně jako to udělali Vrba s Wretzlerem. Loni jsme si ten pochod poprvé zkusili. Šlo nás čtyřicet, židé i katolíci a další. Chceme založit tradici a fyzický kontakt s tím, co se stalo, to je naprosto klíčová věc. 25. ledna chceme spustit webovou stránku o příběhu Rudolfa Vrby, pochod se uskuteční v srpnu, kolem 71. výročí Vrbova útěku.
Kdo jede 27. ledna do Osvětimi, kdo do Prahy a Terezína?
Českou delegaci na pietním shromáždění v Osvětimi k 70. výročí osvobození tábora povede 27. ledna premiér Bohuslav Sobotka. Účast zatím potvrdily hlavy tuctu států, včetně prezidentů Francie, Německa a Rakouska. Ruský prezident Vladimir Putin se do Osvětimi nechystá. Podle Kremlu ani nedostal pozvánku, Rusko tak má být zastoupeno jen na úrovni velvyslance.
Na pietě v Terezíně, která se uskuteční ve stejný den, bude Česko zastupovat předseda Sněmovny Jan Hamáček. Prezident Miloš Zeman přednese dopoledne na Pražském hradě projev. Ze 14 pozvaných hlav států účast na českých akcích písemně potvrdil jen bulharský prezident. Nad příjezdem Putina, jehož pozvání od Miloše Zemana vzbudilo vášně a distancovala se od něho například Federace židovských obcí ČR, visí otazník. Akce v Česku pořádá Evropský židovský kongres, který vede Moše Kantor.