Vyhodit kus té Moravy do povětří

V novinách hluboký poklid, rušený jen občasnými výbuchy muničních skladů. 

Deníky popisují atmosféru v obcích kolem muničního skladu ve Vrběticích, o víkendu tam proběhla další evakuace, na místo se dostavili ministři, kteří ledacos vyslechli. Mladá fronta Dnes kauzou otvírá. „Lidé z obcí u muničního skladu na Zlínsku toho mají dost. Kvůli hrozbě výbuchu  musejí na víkend opět z domova a netuší, kde budou trávit Vánoce.“ Chtělo by to ještě vypointovat obvyklým: Lidé se ptají, co bude dál. Případně: Nikdo netuší, co bude dál. Ale uznávám – drobnost. 

Petr Bernatík z firmy Imex, jež munici v tom vybuchnuvším skladu měla, se ohradil proti tvrzení ministra Babiše, který tu společnost popsal jako značně suspektní mimo jiné kvůli tomu, že měla dodávat zbraně do embargovaného Konga. Společnost se hájí tím, že vyvážela do Zimbabwe, což je tedy taky destinace za všechny peníze. V Lidových novinách je toho o profesní dráze Petra Bernatíka z Imex víc. „Není bez zajímavosti, že nad obchodem (se Zimbabwe a přes ně možná i Kongem) bdělo ministerstvo zahraničí, kterému tehdy vládl Jan Kavan (ČSSD). Jeho nejbližším spolupracovníkem byl Karel Srba. Tedy muž, který se dostal do vězení za přípravu vraždy investigativní reportérky Sabiny Slonkové. A Srba s Bernatíkem se znali. Oba se potkávali v Královském řádu moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana. Ve spolku kladoucím si za cíl‚ ‚upevnit vlastenecké vědomí Moravanů, pečovat o odkaz, který svým potomkům zanechali tvůrcové, uchovatelé a ochránci Moravské země.‘“ Moc a moc pěkné. Myslím tím tu zvláštní zálibu reprezentantů toho nejpokleslejšího ve zdejším veřejném životě sdružovat se v organizacích pojmenovaných tak, aby to znělo velice rytířsky, staře až odvěce. A k té ochraně Moravy a péči o ni může z nějakých důvodů, jež my nedohlédneme, patřit třeba i to, že člověk čas od času kus té Moravy vyhodí do povětří. Co my – nerytíři – taky můžeme vědět, že... Jinak na otvíráku citovaná zpráva o tom, že kdosi odposlouchával hodně lidí z Generální inspekce bezpečnostních sborů. Omezím svůj komentář na slova „krajně podivné“.

Píše se o snaze šéfa pražské ODS Filipa Humplíka zrušit organizace na Praze 10 a 11, občanští demokraté z desítky na sebe nedávno upozornili tím, že podpořili Radmilu Kleslovou z ANO jako starostku. Hospodářské noviny hlásí, že „bémovská ODS v hlavním městě je mrtvá. (...) V Praze 10 i v Praze 11 pronajímaly radnice městské prostory zdejším boxerům, v obou případech za nezvykle nízkou cenu. V obou boxerských klubech bylo zároveň pozoruhodné množství členů místní ODS, na obou radnicích měli místní občané nepříjemné zkušenosti s výskytem vysportovaných ranařů i na jednáních zastupitelstva. ‚Podle některých dlouholetých a zakládajících členů docházelo v obou oblastech k umělému navyšování členské základny, smírčí výbor řešil i napadení a následné vyloučení zakládajícího člena na sněmu Prahy 11,‘ popisuje Humplík.“

Mladá fronta Dnes zveřejňuje průzkum, podle nějž by v prezidentské volbě, konala-li by se dnes, Karel Schwarzenberg porazil Miloše Zemana. „Odklon voličů je přitom důležitější než hypotetické vítězství knížete Schwarzenberga. Pro Miloše Zemana jde totiž v krátké době už o druhou zprávu z průzkumů veřejného mínění, že v posledních týdnech veřejnosti vadí. (...) Také výzkumníci z TNS Aisa uvedli, že spíše než příklon k Schwarzenbergovi je nutné výsledky interpretovat jako odklon voličů od Zemana.“ Tady nezbývá než vytáhnout jedno rozhodné a pronikavé „nepřeceňoval bych to“.

V Blesku se dneska pustili do prezentace politické analýzy či čeho přitažlivou formou. Ehm. „Kdyby bylo v bedně jedno červivé jablko, vybere si ho Miloš Zeman (70). Prezident projevil podobný zvláštní talent při výběru svých poradců: co jméno, to temný stín. Ovšem i Kristus si s apoštoly pozval ke stolu Jidáše. A podle toho to také dopadlo… „ Následuje výčet lidí z prezidentova okolí překřtěných na apoštoly, vše doprovozeno vtipnou koláží. Asi další z projevů vánočního ducha. Ten se otiskuje i na jiných místech deníku. „Celebrity opět otevřou svá srdce pro děti“. Myšleni jsou například Michal David, Petr Kolář nebo Monika Absolonová. Jsou chvíle, kdy je tak krásné být dítětem... A pak jsou i jiné chvíle.