Beru jen 21 tisíc, kolegové musí i na brigádu. Justiční personál hájí důvod stávky

Třídenní stávka justičních zaměstnanců, která dnes po celé zemi začala, paralyzovala chod většiny soudů. Zaměstnanci protestují za vyšší mzdy. Vysvětlují, že z peněz, které čerpají v rámci justice, sotva vyžijí a že si proto musí často přivydělávat i jinou prací.

Dlouhodobá skepse a především nízká životní úroveň stojí například za motivem stávky mladé soudní úřednice z olomouckého okresního soudu. Na své konto dostává každý měsíc ve výplatě 21 000 korun čistého. Za sebou má přitom osm let praxe a v administrativě vykonává rejstříkovou vedoucí, na svých bedrech má tak i poměrně velkou odpovědnost. "Doufáme, že se něco změní, ale už jsme skeptičtí. Jinou možnost než na tuto situaci upozornit stávkou nemáme," řekla.

Společně s ní se do třídenní stávky zapojili téměř všichni zaměstnanci z justičního personálu v zemi. I z toho důvodu dnes narazí lidé při příchodu do budovy Okresního soudu v Olomouci na mříže, budova je totiž až do středy uzavřena a zajištěny jsou pouze občanskoprávní, detenční a vazební služby. "Ty peníze jsou opravdu mizerné. Beru 21 000 korun měsíčně, nepokryje mně to vůbec nic. Mám hypotéku, musím dojíždět. Já naštěstí nemám děti, ti, co je mají, jsou na tom ještě hůře, musí tak ke své práci chodit ještě na brigády," popsala administrativní pracovnice soudu.

Přiznává, že i když žije sama, z platu by nevyšla, bez přivýdělku se proto ani ona neobejde. Dovolenou řeší z dříve naspořených peněz. "Je to špatné, v jednacích síních často sedíme celý den, máme jen půl hodinku na jídlo a pití, a poté ještě musím dělat další práci," doplnila mladá žena, která neuvedla své jméno. Jako rejstříková vedoucí má přitom mimo jiné na starosti zajišťování přípravy a chodu soudního jednání, vyhotovování rozhodnutí a vyřizování porozsudkové agendy včetně vyhotovování zápisů ze soudních jednání. "Všichni jsou stoprocentně naštvaní," dodala.

Například na libereckém okresním soudu se k protestní akci připojili takřka všichni z více než 110 administrativních pracovníků. "Zůstal jen jeden či dva pro nejakutnější případy," řekl předseda okresního soudu Petr Hoček. Pracovníci soudu mají podle něj podporu i ze strany soudců. "Jsou na jejich straně, proto došlo i k masivnímu odročování, aby si veřejnost uvědomila, že justice nejsou jen soudci," dodal. Soudci ze zákona stávkovat nesmí.

PODCAST: Proč jsme se nebránili? Kořeny národního traumatu

U brněnského městského soudu se stávky podle mluvčí Petry Láníčkové účastní zhruba 70 procent zaměstnanců. "Je třeba však upozornit, že se určitá část zaměstnanců stávky neúčastní ne z důvodu, že by stávku nepodporovala, ale zejména z důvodu, že si nemohou se svým nízkým platem dovolit tři dny neplaceného volna. Pro zaměstnance pak stávka znamená, že budou muset dohánět veškerou práci, která zde na ně tři dny čekala, a naopak přibývala další," uvedla už dříve mluvčí. Na dny stávky bylo podle ní nařízeno 227 jednání, z nichž bylo 154 zrušeno či odročeno.

Za vyšší platy stávkovali zaměstnanci všech českých soudů s výjimkou Ústavního, jehož pracovníci jsou financováni z jiné rozpočtové kapitoly, už 29. května. Do jednodenního výstražného protestu se tehdy podle odborářů zapojilo 95 procent justičního personálu.