Změna ústavy? Okamura navrhl sesadit prezidenta referendem

Když si lidé prezidenta přímo zvolili, měli by mít možnost vystavit mu také v referendu červenou kartu. Myslí si to šéf Úsvitu Tomio Okamura, který přinesl návrh na odvolatelnost hlavy státu do diskuse o změnách ústavy. Přípravou změn se zabývá sněmovní podvýbor a jeho předseda Jeroným Tejc (ČSSD) připustil, že odvolatelností prezidenta se už dříve zabývali i sociální demokraté.

„Přímo volený prezident by měl mít přímou odpovědnost vůči občanům a měl by být odvolatelný,“ uvedl Okamura. Předseda Úsvitu pro deník ECHO24.cz upřesnil, že referendum proti prezidentovi by mělo být přímo součástí ústavy. Hlasování by podle něj bylo vypsané po nasbírání nejméně 200 tisíc podpisů a platilo by při účasti minimálně čtvrtiny oprávněných voličů. Tedy obdobně jako v návrhu, kterým chce vláda zavést obecné referendum.

Benda: Je to úplná ptákovina

„Odpovědnost prezident je dlouhodobě diskutována. Jako sociální demokraté jsme při hlasování o zavedení přímé volby navrhovali jako jednu z alternativ odpovědnosti odvolání referendem,“ připustil Tejc. I návrh na přímou odvolatelnost prezidenta má být tak součástí debaty, která čeká během února všech sedm sněmovních stran a hnutí. „Je to věc, která musí najít shodu u většiny klubů,“ připojil předseda podvýboru.

Okamurova změna se široké podpory ale zřejmě nedočká. „Je to úplná ptákovina,“ vymezil se proti návrhu například občanský demokrat Marek Benda. ODS a TOP 09 mají k institutu referenda tradičně negativní vztah. A aplikovat ho právě na prezidenta nebudou chtít nejspíš ani další strany.

Čtěte také: Na Zemana pískaly 'červené karty'. První dáma vytáhla zelenou

Žádná ze změn pravomocí prezidenta by se přitom neměla dotknout Miloše Zemana. Vztahovala by se až na prezidenta, kterého si lidé zvolí na začátku roku 2018.

Podkladem pro sněmovní diskusi je návrh, který zpracoval ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Počítá v něm třeba s tím, že by bylo prezidenta jednodušší žalovat za velezradu nebo hrubé porušení ústavního pořádku. Zatímco podle stávající legislativy může takovou žalobu podat jen Senát a následně ho musí podpořit aspoň 120 poslanců. Nově by mohla prezidenta u Ústavního soudu zažalovat každá komora parlamentu. Ve sněmovně by návrh musely podpořit nejméně tři pětiny všech poslanců, v Senátu by stačily jen tři pětiny přítomných senátorů.

Koupí si prezidenta finanční skupiny?

Také změna na snadnější zažalování prezidenta bude ale širokou podporu hledat jen těžko. Tady je Okamura naopak proti a nelíbí se to ani komunistům. Shodně tvrdí, že by to pro přímo voleného prezidenta znamenalo oslabení.

Čtěte také: Dienstbier chce omezit pravomoci prezidenta

Otazník je i nad záměrem, aby prezident nově musel při jmenování členů Bankovní rady ČNB získat podporu Senátu. Sociální demokraté myšlenku obhajují s tím, že chtějí zamezit tomu, že si prezidenta „koupí“ některá ze silných finančních skupin. A ta mu výměnou za výběr „správných bankéřů“ zafinancuje volební kampaň. Také tento návrh má ale řadu kritiků.

Ústavním soudcem možná jen jednou

Tejc s kolegy chtějí připravit takový soubor změn ústavy, pro které najdou širokou shodu. Řada příznivců má třeba plán omezit mandát ústavních soudců jen na jedno období, které by mělo 12 let místo současných deseti.

„Není to věc, na které bychom se teď tříštili,“ zmínil Tejc s tím, že věc musí ale projednat ještě jednotlivé stranické kluby. Proti záměru se ale vymezil například Benda. „Nevím, proč bychom to u této funkce měli stanovovat na jedno období. Všichni ostatní soudci jsou jmenovaní na doživotí,“ připomněl.

Výslednou dohodu nad změnami by sněmovna měla do konce prvního letošního pololetí. Žádná ze změn pravomocí prezidenta by se přitom neměla dotknout Miloše Zemana. Vztahovala by se až na prezidenta, kterého si lidé zvolí na začátku roku 2018.