Jak by mohla v Pobaltí vzniknout III. světová válka
Úvaha univerzitního profesora a veterána
Napětí v Pobaltí sílí. Důvodem je posilování ruských jednotek na základně v Kaliningradu, stejně tak i změna prezidenta ve Spojených státech. Podle známého akademika Paula D. Millera, který předpověděl anexi Krymu, by současná situace ve světě mohla soužit jako živná půda pro ruskou agresi a vznik III. světové války.
Svou novou úvahu vydal Paul Miller na serveru Foreign Policy. Podle ní by mohl nový konflikt odstartovat na území pobaltských států. Domnívá se, že Putin v tuto chvíli testuje připravenost západních sil, využívá nově zvoleného prezidenta Spojených států a pracuje s předpokladem, že Donald Trump bude prvotní tendence ze strany Ruska přehlížet.
Kredibilitu NATO pochroumaly poslední dva ruské „cíle“ – Gruzie a Ukrajina. Oba státy usilovaly o členství v Alianci, proti čemuž hlasitě protestovalo právě Rusko. Invazi do obou zemí a vytvoření sporných okupovaných oblastí Jižní Osetie, Abcházie a Krymu chápe Miller jako snahu oddálit či úplně znemožnit jejich vstup do NATO.
„Lotyšsko i další pobaltské státy jsou ovšem těžším oříškem, jelikož patří mezi členy Severoatlantické aliance. Bylo by hloupé se tedy spolehnout na přímou invazi s uniformovanými vojáky. Rusko by rozhodně nešlo cestou otevřeného konfliktu, nýbrž by nejspíše sáhlo po vhodných prostřednících – jmenovitě rusky mluvících menšinách, které v Lotyšsku i Estonsku tvoří čtvrtinu celkové populace,“ píše Miller v úvaze.
Ty by mohly sloužit právě jako motor pro vytvoření vnitrostátních konfliktů – hlasitými protesty počínaje a založením nacionalistických hnutí za asistence tajných služeb nekonče. Volání po „zahraniční ochraně rusky mluvících etnik“ by mohlo Rusko potom použít jako záminku k přímému vojenskému zásahu, přičemž by se státům Aliance nabídlo jako „prostředník k mírovému jednání“.
Dva různé scénáře – a oba pesimistické
Vzniklá situace v Pobaltí by si následně vyžádala svolání Severoatlantické rady. Polsko by nejspíše volalo po aktivaci článku 5, který zavazuje členské státy NATO individuální či kolektivní obranou proti vnější, v tomto případě ruské agresi. Proti budou Německo a Francie, které spíše počkají na reakci USA, predikuje Miller.
Podle něj se zde nabízejí dva scénáře. Pokud se článek 5 neaktivuje, garance bezpečnosti členským státům NATO tím ztratí veškerou váhu a „Putinův sen o rozdrobené Evropě se stane skutečností“. Pár států se nejspíše přehoupne do ruské sféry vlivu, zatímco západní země v čele s Polskem a Pobaltím začnou zbrojit. Miller přirovnal nastalou situaci k modelu Evropy z roku 1938/39.
Naopak aktivace článku 5 by de facto znamenala formální vyhlášení války Západu proti Rusku, či dokonce začátek nového konfliktu celosvětového měřítka. V obou případech bude záležet na Donaldu Trumpovi, jestli mu obrana Lotyšska a pobaltských států stojí za vypuknutí třetí světové války.
Není to první apokalyptická úvaha, kterou známý americký akademik napsal. Před čtyřmi lety předpověděl i obsazení ukrajinského Krymu ruskými vojáky. Veterán z války v Afghánistánu kdysi sloužil pod prezidentem Georgem Bushem i Barrackem Obamou a v současnosti přednáší na washingtonské univerzitě.