Moje babička montovala bombardéry, vyprávěl Obama veteránům
Americký prezident Barack Obama se dnes sešel soukromě se sedmi veterány, kteří se vylodili před 70 lety za druhé světové války v Normandii. Vyprávěl jim podle Huffington Post o svém dědečkovi, který sloužil v Pattonově armádě, a o své babičce, která pracovala u montážní linky na B-29 bombardéry, aby podpořila válečné úsilí. „Tito muži vedli válku, takže jsme poznali mír. Obětovali se, abychom mohli být svobodní,“ poděkoval veteránům Obama na ceremoniálu.
Čtěte také: Na hostině Obamu a Putina dělily královny. Zeman seděl u Merkelové
Dvaadevadesátiletý John Trippon z Arrizony tehdy sloužil jako rotmistr. Dnes pro The New York Times popsal první okamžiky po vylodění. On i ostatní vojáci museli skočit před pobřežím do vody. „Měl jsme automatickou pušku přes rameno a pás náboji, ruční granáty a plynovou masku. Musel jsem se zbavit všeho, jinak bych se utopil. Když jsem se dostal na břeh, neměl jsem žádnou zbraň, a tak jsem na pláži zvedl jednu pistoli, která tam ležela, protože tam bylo tolik mrtvých, kteří tam své zbraně zanechali,“ vyprávěl americký veterán.
Tripton na závěr svého vyprávění se slzami v očích dodal smutnou statistiku: „Z 560 z nás, kteří v ten den přistáli, přežilo na konci pouze 240. Domů se vrátilo jen 120 z nás, a teď jsme už jen tři.“
Válečný korespondent Ernie Pyle nazval věci, které po sobě mrtví na plážích zanechávali „dlouhou tenkou linií osobního utrpení“. „Ponožky a krém na boty, šicí soupravy a deníky, Bible a ruční granáty byly rozházené na plážích,“ vyjmenoval jen zlomek toho, co zanechali vojáci spolu se svým životem v písku pěti normandských pláží.
Spojenecká vojska zahrnovala muže z americké, britské, kanadské, polské, belgické armády.
Čtěte také: Obama neformálně hovořil s Putinem. Večeří ale každý zvlášť
Bojovali i Češi
V bitvě o Normandii byli nasazeni také českoslovenští vojáci. Příběh jednoho z nich dnes přinesl Český rozhlas. Dnes třiadevadesátiletý Čechoameričan Leonard Jindra, který se do americké armády přihlásil jako mladý emigrant, na 6. červen však příliš vzpomínat nechce.
Jindra totiž strávil v první frontové linii dva měsíce bez přestávky, a tak se nejslavnější bitva druhé světové války pro něj stala traumatizující zkušeností. „Byl jsem těžce zraněný. Tady jsem měl šrapnel, tady druhý. Operovali mě a poslali zpátky do Anglie, kde jsem se léčil. Za dva měsíce mě poslali zpátky do Francie,“ popsal svou zkušenost s bitvou o Normandii Čechoameričan.
Šestý červen 1944, označovaný jako Den D nebo nejdelší den, se stal jedním z klíčových okamžiků druhé světové války a přispěl ke konečné porážce nacistického Německa. Ten den přistálo v Normandii přes 150 tisíc spojeneckých vojáků, které až do konce července následovalo dalších 1,3 milionu vojáků. Ten den také začala bitva o Normandii, která si vyžádala více než 44 tisíc mrtvých na straně spojenců, o deset tisíc více na straně Němců a zemřelo také 20 tisíc francouzských civilistů.