EU připravuje přídělový systém a omezení spotřeby. Chystá se na vypnutí ruského plynu

ZÁVISLOST NA RUSKÉM PLYNU

EU připravuje přídělový systém a omezení spotřeby. Chystá se na vypnutí ruského plynu
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Svět

Závislost na ruském plynu nutí evropské státy ke krizovým řešením. Pokud by Rusko jednoho dne vypnulo plyn či by jeho dodávky výrazně omezilo, tak by se řada zemí ocitla ve velkých problémech. Jednou z nich je i Česká republika, která je na ruském plynu z drtivé většiny závislá. Na evropské úrovni tak vzniká návrh, který by měl řešit krizové situace v případě nedostatku plynu z Ruska. Jednalo by se například o přídělový systém či zastropování cen na evropských burzách.

Ruská invaze na Ukrajinu značně rozhýbala ceny energií na světových burzách. Ceny elektřiny však rostly již delší dobu a znatelný nárůst pak vznikl u zemního plynu. Rusko je totiž jeden z největších dodavatelů plynu do evropských států a některé země jsou na jeho dodávkách přímo závislé. V případě vypnutí plynovodů tak hrozí, že po vyprázdnění strategických zásob se podniky a domácnosti ocitnou v nouzi.

Evropská unie tak proto navrhuje, že by se mohla omezit cena zemního plynu v případě, kdyby Rusko znatelně omezilo či dokonce zrušilo dodávky. Je to jeden z návrhů, které mají být v celku opatření při nahrazení dovozu ruského plynu po invazi na Ukrajinu. O návrhu hovoří deníky El País ale také i agentura Bloomberg. Jedním z opatření má také být koordinovaný příděl a snížení poptávky na základě přístupu ke státům Evropské unie. Opatření na snížení spotřeby by se pak dotklo všech států, které by byly poškozeny ruským vypnutím plynu.

„Na základě principu solidarity by se mělo zvážit snížení poptávky po plynu v nejméně postižených členských státech ve prospěch těch nejvíce postižených,“ uvádí dokument.

Návrh přiměla Evropskou komisi vypracovat Evropská rada složená z unijních lídrů. Dokument byl představen 18. května v rámci opatření, jak se odstřihnout od ruského plynu. Dalším z řešení byl také přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů.

Evropská komise také počítá s tím, že přechod od ruského plynu bude trvat do roku 2030 a bude vyžadovat investice minimálně ve výši 300 miliard eur. Část peněz bude poskytnuta členským státům v rámci mimořádného fondu obnovy. Další peníze se pak budou získávat z navýšení prodeje emisních povolenek.

Komise však chce také kvůli zrušení závislosti na ruském plynu i razantně zasahovat do podob budov a obydlí. V rámci balíčku chce totiž zdvojnásobit kapacitu solárních elektráren v příštích třech letech. To bude spojené i s povinnou instalací solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i na obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet tepelných čerpadel.