Může americký břidlicový plyn pomoci Evropě proti Rusku?

Spojené státy by mohly v budoucnu využít svých přebytků zemního plynu z břidlicových ložisek k vývozu do Evropy. Americký plyn by tím přispěl k vytvoření tlaku na Rusko v dalších krizích. Ve větším množství by však jeho dovoz do Evropy byl možný nejdříve na konci roku 2015.

Obamova administrativa myšlenku vývozu této ceněné energetické suroviny dlouhodobě nepovažovala za svou prioritu, avšak vzhledem ke krizi na Ukrajině a jednání Ruska odstavila donedávna vlivnou zelenou lobby. Ta brání vývozu plynu, aby zastavila růst jeho těžby takzvaným frakováním, které podle ekologických aktivistů ohrožuje zásoby vody i klimatické cíle.

Posun v americké politice exportu plynu do Evropy "by mohl Putina odradit od používání plynové zbraně" a v budoucích krizích "by mohl ruskou zbraň otupit", uvedl Michael Levi z vlivného mozkového trustu Council on Foreign Relations. Takzvanou krymskou krizi však břidlicový plyn z USA nijak zásadně neovlivní. Rusko je jedničkou v dovozu zemního plynu do Evropy a na dovozu této komodity do EU se podílí z více než 30 procent.

První zámořské dodávky LNG z USA by měly vyrazit z terminálu v Louisianě nejdříve ke konci příštího roku. Louisianský terminál je jedním ze šesti přístavních zařízení, které federální ministerstvo energetiky v minulých čtyřech letech schválilo. Na schválení stále čeká přes dvacet dalších projektů vývozu LNG. Překážkou je také velká finanční náročnost převedení břidlicového plynu do zkapalněné formy, tzv. LNG.

V prvním březnovém týdnu požádaly země Visegrádské čtyřky, včetně České republiky, americký Kongres o odstranění byrokratických překážek v dovozu břidlicového plynu do regionu. Podle předsedy české vlády Bohuslava Sobotky žádost zapadá do dlouhodobé strategie České republiky posílit energetickou nezávislost a diverzifikovat energetické zdroje. Premiér se nedomnívá, že by žádost přispěla k napětí v současném ukrajinském konfliktu.

Zranitelnost středoevropského regionu v oblasti energetiky ukázala plynová krize v lednu 2009, kdy Rusko zastavilo tranzit zemního plynu přes Ukrajinu. Spor trval přibližně dva týdny, během kterých se některé členské státy, závislé na ruském plynu, ocitly zcela bez dodávek. Slovensko například vyhlásilo nouzový stav. Tato krize mimo jiné posloužila jako impuls k realizaci plynovodu Nord Stream na dně Baltského moře, který obchází tradiční tranzitní země, jako jsou Ukrajina a Bělorusko.