Ukrajinská cesta od bankrotu přes válku k bankrotu za přispění Západu

Petro Porošenko žádá od Mezinárodního měnového fondu 2,7 miliard dolarů k 4,6 miliardám už poskytnutým na jaře. Jinak podle ukrajinského prezidenta jeho zemi hrozí státní bankrot. Peníze by prý šly především na armádu (Ukrajina chce z pochopitelných důvodů vybudovat největší armádu v Evropě). Po krizi ruského rublu je to další důkaz, jak akutní ohnisko neklidu a hospodářské nestability se na východě Evropy vytvořilo. Bylo to nutné?

Alternativní historie, tedy co by bylo, kdyby se to či ono stalo jinak, je v tomto případě dost jednoduchá. Před rokem a něco, do konce listopadu 2013, několik let probíhala jednání mezi Kyjevem a Bruselem o asociační dohodě s EU. Loni na podzim z úst ukrajinského prezidenta (tehdy Viktor Janukovyč) taky zaznívala slova o státním bankrotu země, i tehdy byla před Západem natažená dlaň. Německý časopis Der Spiegel otiskl před měsícem v čísle 48 rekonstrukci tehdejšího dění, z níž vedle agresivity ruského prezidenta Putina, která ale není překvapivá, jasně vysvítá amatérismus "Západu". 

Rusové pro případ asociační dohody s EU hrozili Ukrajině odvetou (ze svého pohledu pochopitelně, měli s ní de facto zónu volného obchodu), která by byla podle propočtů, s nimiž při jednáních s Evropou operoval Kyjev v řádu několika miliard dolarů ročně. Komisař pro rozšíření Štefan Füle podle Spiegelu Ukrajincům, kteří vyděračsky, ale především zoufale doufali, že EU ruku v ruce s MMF jim stejné peníze poskytne v půjčkách, řekl něco posměšného v tom smyslu, jestli už mají propočítané škody i pro případ, že by na Ukrajinu dopadl meteorit. Angela Merkelová ještě v době, kdy Janukovyčovi šlo už jen o peníze na dřevo a bylo mu naprosto jedno, jestli přijdou ze západu nebo z východu, byla fixovaná na propuštění uvězněné političky Julie Tymošenkové (Že si spletla dobu, vyplývá například i z dalšího momentu lidskoprávního imperialismu: je raný podzim 2013, Putin už Ukrajincům dává najevo, že je hospodářsky přidusí, a Merkelová při svém dlouhém telefonátu s Putinem řeší zadrženou posádku lodi Greenpeace.) Brusel přestal trvat na svobodě pro Tymošenkovou v den, kdy Janukovyč asociační dohodu definitivně odmítl podepsat a kdy i prozápadní křídlo v jeho vládě už vidělo, že zvrat by byl možný jen tehdy, kdyby Západ předešel Putina a miliardy poskytl sám. 

Takže je začal poskytovat o pár měsíců později, po svržení řádně zvoleného prezidenta ulicí, po brutálním násilí z obou stran, po stovkách a dnes už několika tisících mrtvých, poté, co rozpolcená země dala Kremlu šanci na výboje, o jaké se možná původně Putinovi ani nezdálo.

Na Ukrajině bylo třeba znovu zavést povinnou vojnu (aktuálně ji Porošenko prodlužuje z roku na rok a půl), Kyjev podle západních odhadů na východě země denně proválčí šest milionů dolarů.

Nebýt krachu v jednáních Janukovyče s Unií, Majdanu a všeho dalšího, vstupuje dnes Ukrajina pomalu do předvolební kampaně. Janukovyčovi by termín vypršel v březnu 2015 a pokud by závisel na úvěrové lince ze Západu, těžko by si mohl dovolit uspořádat jiné než svobodné volby.

Dnes je na Ukrajině prozápadní většina v obyvatelstvu, ale to se může změnit, až se vytratí popularita dnešní garnitury (zatím se tam vždycky vytratila rychle), a až si Ukrajinci všimnou, že v EU se snad s výjimkou Poláků nikdo nehrne do jejich přijetí. Šéf komise Jean-Claude Juncker nedávno prohlásil, že po dobu jeho mandátu nebude žádný nový uchazeč přijat,  Francie má dokonce zákon na to, že každé nové rozšíření musejí odhlasovat Francouzi v referendu, atd.

Dění na Ukrajině za poslední rok - od státního bankrotu přes válku ke státnímu bankrotu - se nedá nazvat jiným slovem než katastrofa, a bohužel silná slova si historici budou muset vyhradit i pro výkon těch politiků na Západě, kteří měli Ukrajinu v gesci.


/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.