Žurová ani Džourová: Babišovo podnikání jsem nikdy neřešila
Grilování Jourové v EP
AKTUALIZUJEME
1
Po třech hodinách plných neúprosných dotazů, si Věra Jourová může konečně oddychnout. V sérii otázek a odpovědí při tzv. grilování v Evropském parlamentu se snažila vyzdvihnout především svou nezávislost. Zaznívala hlavně témata typu začleňování Romů, ochrany před datovými útoky či podpory malých i středních firem. V budoucí komisi vedené Jeanem-Claudem Junckerem by mohla mít na starosti portfolio týkající se spravedlnosti, ochrany spotřebitele i rovného postavení žen.
Hned na začátku jednání se europoslanec Pavel Svoboda za KDU-ČSL, předseda právního výboru Evropského parlamentu, pokusil odlehčit situaci a hned na začátku upozornil, že jméno kandidátky se nečte Žurová ani Džourová. V pozitivním přístupu k lidově zvanému „grilování“ pokračovala ve své úvodní řeči i Jourová. Zdůraznila, že se hodlá zaměřit na ochranu lidských a občanských práv. Chce se postavit za znevýhodněné děti, matky i menšiny. Jako příklad uvedla Romy. Ve spojitosti s lidskými právy také zmínila svou zkušenost z roku 2006, kdy byla křivě obviněna z přijetí dvoumilionového úplatku. „Ačkoliv je to sedm let, pro mě je to stále čerstvá událost,“ řekla.
V rámci otázek výboru pro právní záležitosti zdůraznila, že se bude soustředit na politiku alternativního řešení sporů. „Je to velký krok dopředu. Připravujeme online způsob k řešení sporů, aby se mnozí mohli vyhnout složité soudní cestě. Přistup ke spravedlnosti by měl být umožněn bez větších bariér,“ řekla.
„Moje nezávislost a nestrannost a silná imunita vůči tlakům, tady bude neustále.“
Po sérii několika obecných dotazů brzy přišel očekávaný dotaz na možný střet zájmů plynoucí z kontaktů s českým vicepremiérem a významným podnikatelem Andrejem Babišem. Otázku položila italská europoslankyně Laura Ferratová z euroskeptické frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD). „Ano, Andrej Babiš, má za sebou velké úspěchy v byznysu. Já jsem se o ně však nikdy nezajímala. Mohu prohlásit, že jsem nezávislý člověk, že jsem nikdy nepodléhala tlakům, které se však z jeho strany prozatím vůbec neobjevily. Moje nezávislost a nestrannost a silná imunita vůči tlakům, tady bude neustále.“
Jourová zároveň v odpovědích připustila, že nejsložitějším tématem, se kterým se během příprav setkala, je ochrana evropských dat ve Spojených státech. „Ve hře je ochrana osobních dat i ochrana soukromí. To je něco, o čem se nevyjednává a nesmí se zpochybňovat," zdůraznila.
Narušená důvěra
Důvěra Evropy ve Spojené státy byla podle ní "zásadně narušena" po odhaleních Edwarda Snowdena. Jourová dnes připomněla, že americké bezpečnostní složky i nadále v jednáních s EU prosazují možnost využívání dat v případě, že z bezpečnostních důvodů vyvstane taková potřeba. To Jourová odmítla. „S takovým přístupem nesouhlasíme, chceme znát vymezení účelu," poznamenala.
Přesto by podle ní nyní bylo nezodpovědné rušit stávající systém takzvaného "pravidla bezpečného přístavu", podle kterého se americké firmy dobrovolně zavazují určitým bezpečným způsobem s daty z EU na svých serverech zacházet. Ve spolupráci s europoslanci by prý chtěla najít způsob, jak tuto problematiku upravit do budoucna.
V otázce podpory malých a středních firem se česká kandidátka do komise vyslovila pro to, aby EU nezatěžovala dál "ty, kdo tvoří ekonomický základ společnosti". Slíbila, že budoucí komise Jeana-Claudea Junckera bude legislativní kroky EU poměřovat "kritériem potřebnosti".
Začleňování Romů
Jedna z tazatelek Jourové připomněla, že ČR bývá kritizována za přístup k Romům. „Dotkla jste se bolavého místa," připustila vzápětí kandidátka. Úspěšné začleňování podle ní bude vyžadovat spolupráci na všech úrovních, od evropské po místní, a je dlouhodobou záležitostí i "vzájemného pochopení" mezi většinou a menšinou.
Jourová se ale také jasně vyslovila proti zneužívání principu volného pohybu osob v EU. Členské státy mají podle ní své vlastní nástroje, jak se s věcí vyrovnat: mohou zjišťovat, zda chování některých lidí není v rozporu s veřejným pořádkem a také zda tyto osoby nezneužívají veřejné prostředky. „Tyto nástroje členské země mají a měly by je využívat," podotkla. Komise nicméně podle ní věc monitoruje. „Přijdeme s návrhem na řešení, aniž by bylo dotčeno právo volného pohybu osob v případech, že by situace byla dále neúnosná," uvedla Jourová.
Kandidátka do komise také míní, že členské země mají ve svých trestních zákonících nástroje, jak se vypořádat s návraty lidí, kteří bojovali v řadách teroristických organizací v zahraničí. Podobně se vyslovila k otázce, která se týkala pohledu muslimů na ženská práva. „Nejsou to jen příslušníci tohoto vyznání, kteří porušují práva žen. Je to daleko masovější jev, který vyžaduje pozornost a řešení," uvedla.
Slyšení trvalo tři hodiny, po kandidátčině čtvrthodinovém, anglickém úvodním slově následovaly otázky výborů, na které už odpovídala česky. Na jejich zodpovězení měla česká nominantka vždy dvě minuty. Čas, který ji běžel přímo před očima však několikrát překročila. Vždy se ale za svou chybu omluvila.
Po slyšení se sejdou zástupci jednotlivých frakcí ve výborech, aby výkon kandidátky posoudili. O komisi jako celku pak má europarlament hlasovat na konci října tak, aby se Junckerův tým mohl práce ujmout od počátku listopadu.
