Toxické EET zaplavilo Česko. Kam nás to zavede?
Obávaný Babišův nástroj se stal realitou
Týdeník ECHO
1
První prosinec tohoto roku byl v Česku určen jako den, kdy začíná chaos. Naplánován byl největší experiment v dějinách tuzemských počítačových sítí, na jehož výsledku závisí osud a prosperita stovek tisíc podnikatelů. Už před jeho spuštěním bylo více než pravděpodobné, že experiment se vymkl kontrole.
Počítačový systém EET od prosince 2016 do června 2018 postupně připojí půl až dva miliony podnikatelů i živnostníků k serverům Generálního finančního ředitelství – přesně neví nikdo, kolika lidí se dotkne. Nárok státních úřadů je zřejmý. Žádný podnikatel nemůže za své zboží ani služby inkasovat peníze, dokud mu to neschválí automat na finanční správě. Pár dnů před spuštěním se však zjistilo, že systém je paskvil, který nebude fungovat, jak si jeho autor, ministr financí Andrej Babiš (ANO), představoval. Kvůli spěchu s jeho zaváděním se nestihly připojit tisíce podnikatelů. Jiní zase čelí riziku, že firmy dodávající software pro přenos dat selhávají a že automat finanční správy reaguje příliš pomalu.
Z pohledu živnostníků se společnost propadla do nejistého stavu, který se jinak vyskytuje jen v období zhroucení státní moci po cizí invazi nebo revoluci. Revoluční heslo dnes zní: „Každý musí vydat účtenku.“ A i když spojení na finanční správu často nefunguje, provozovny budou obcházet novodobé Revoluční gardy v podobě úředníků finanční a celní správy. Podle pravidla „poctivý podnikatel nemá co skrývat, a kdo neúčtuje, ten něco skrývá“ mají od prvního prosince pokutovat hospodské i hoteliéry za nefunkční pokladny. Půlmilionovou pokutou mají právo každou živnost zlikvidovat.
Pokud se revoluční příval nezastaví, zasáhne od prvního března 2017 všechny obchody, kde se platí hotově nebo kartou, od jara 2018 veškeré provozovny od kominíků přes stánky rychlého občerstvení, kadeřnice, daňové poradce až po lékaře. Jak bude vypadat podnikatelská krajina po bitvě, dnes není možné předpovědět. Stejný experiment se totiž ve srovnatelném měřítku dosud nikde nevyzkoušel.
Proboha proč Chorvatsko
Chaos způsobilo několik okolností, které se sešly a vytvořily něco na způsob „dokonalé bouře“. Pět z nich jde snadno jmenovat: Češi se inspirovali neúspěšným chorvatským příkladem. Ten je navíc speciálně nevhodný v Česku, k tomu se přidala ledabylost v přípravě reformy, politizace neumožňuje operativně řešit potíže a svůj díl nepořádku má na svědomí neprůhledný výběr vhodného počítačového systému.
Inspiraci na západním Balkáně lze popsat jako podlehnutí marketingové kampani chorvatské vlády, která se musela hodně snažit, aby zakryla fiasko roku 2013, kdy pod názvem „fiskalizacija“ zaváděla registrační pokladny ve své zemi. Účelem byl stejně jako v Česku lepší výběr DPH, ten se však v roce 2013 snížil ze 40,7 miliardy na 40,3 miliardy kun. Nepomohlo ani to, že se o pět procent zvýšila sazba DPH na základní potraviny, ani skutečnost, že ještě dozníval efekt dvouprocentního zvýšení základní sazby DPH z března předchozího roku.
