Voliči při snaze o změnu zabetonovali na radnicích byrokraty

Hlas lidu, tedy demokratické volby, nemusí vždy rozhodnout správně. To se stalo také o víkendu, kdy se zvětšilo riziko, že městské rady budou v příštích čtyřech letech slabé a nestabilní. V zájmu občanů tedy nebudou schopny mnoho podniknout.

Kvalita volebního výsledku je ohrožena, pokud volbám nepředchází veřejná diskuse na úrovni. Pak se volí prvoplánově bez hlubší reflexe, co mohu svým hlasem způsobit. Při komunálních volbách se prosadilo pravidlo, podle kterého se volilo těsně po pádu komunismu. Tehdy se říkalo „Strany jsou tu pro straníky, Občanské fórum pro všechny“. Dnes se postupuje stejné, jen není předem dáno, kdo bude tentokrát Občanským fórem.

Zisky tradičních stran opravdu poklesly a tím se prodloužil trend, který už trvá od roku 2006, kdy klasické strany dosáhly nejlepšího komunálního výsledku v historii. Občanští demokraté letos znovu ztratili polovinu hlasů z předchozích voleb, výrazně propadli sociální demokraté, pomalu ubývá voličů komunistů a dokonce lidovců. O málo si polepšily jen dvě zbývající parlamentní strany. Přes porážku v Praze posílila TOP 09, uměřeně může slavit i její sesterská formace Starostů a nezávislých.

Hra na Občanské fórum

„Občanským fórem“, ke kterému přešli voliči tradičních stran, se stala ve většině měst místní sdružení typu Změna pro Liberec, Hradecký demokratický klub, nebo Alternativa pro Karlovy Vary vedená známými osobnostmi, často bývalými starosty. Osobnosti slibovaly, že jim půjde jen o jejich město a takové sliby zabíraly, jak svědčí unikátní zisk 44 procent koalice „Praha 7 sobě“ v sedmém pražském obvodě. Zároveň kandidáti zdůrazňovali, že nejsou politici, a voliči často volili bývalé starosty například z ODS, jen když se od bývalé strany důrazně distancovali.

Pouze ve městech, kde nebyli schopni založit silné místní sdružení nebo kde minulý pokus s nezávislou kandidátkou selhal, zvolili outsourcing a hlasovali ve větší míře pro nabídku hnutí ANO 2011. PR manažeři Andreje Babiše udělali dobře, když kampaň rovněž znovu postavilo na tvrzení, že členové hnutí nejsou politiky ani straníky. Díky tomu dokázala Babišova formace i tentokrát využít protestních hlasů k celkovému vítězství ve volbách, při kterých získala přes 14 procent, o dvě procenta víc než sociální demokracie.

Hlavním důvodem tak dobré bilance není vítězství ve velkém počtu měst, ale fakt, že pro ANO hlasovali lidé především ve velkých metropolích, kde se mohou na podpoře jedné regionální straně těžko dohodnout. Úplně nejlépe hnutí uspělo v anonymních panelových sídlištích, jak svědčí jeho nadprůměrný výsledek v pražských Horních Měcholupech, Černém Mostě, Modřanech nebo v osmém a čtvrtém městském obvodě. O tom, že ANO slouží jako volba poslední záchrany, svědčí příklad českobudějovické čtvrti Nové Vráto. Tamní obyvatelé se léta snaží zabránit stavbě dálničního přivaděče středem obce, mezi koaličními ani opozičními zastupiteli na radnici však nenašli zastání, a proto polovina z nich volila Babiše.

V okresních městech už ANO obvykle nepřekročilo svůj průměrný republikový výsledek a globálně platí pravidlo, podle kterého se výsledek snižuje s velikostí obce. 

Zabetonováno

Hlas lidu při volbách rozhodl podle jasného pravidla, že nemá smysl podporovat strany, po sečtení hlasů se však ukázalo, že emotivní hlasování má neočekávané důsledky. Strany oslabily, přesto všechny, tedy ČSSD, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a KSČM udržely ve většině měst zisk nad pěti procenty. Když se k tomu přičte ANO a několik více či méně úspěšných místních sdružení, ocitlo se v každém městském zastupitelstvu víc stran a hnutí, než kdykoli předtím. V deseti největších městech bude na radnici rozhodovat obvykle sedm až osm stran. Pouze v Ostravě se jich do zastupitelstva kvalifikovalo šest a v Pardubicích devět. Jenom v Liberci a Hradci Králové se počet stran na radnici nezvýšil. Poprvé v historii komunálních voleb také nikdo nepřekročil v největších městech hranici třiceti procent hlasů a o kandidátech na primátory se tedy může dlouze diskutovat. Nelze ani očekávat, že složité a patrně i chaotické vyjednávání v zastupitelstvech dokáže cokoli změnit na složitém, ale zavedeném mechanismu fungování radnic. Voliči při veškeré snaze o změnu ve skutečnosti zabetonovali neprůhledné byrokratické poměry na většině radnic.

Jedinou možností k převratům se stává alternativa, kterou by si zřejmě přál málokterý z voličů. Úspěch ANO a relativně slušné výsledky ČSSD i lidovců umožňují v největších městech dohodnout stejnou koalici jako na vládní úrovni. Spojenectví těchto tří stran zajišťuje těsnou většinu v šesti z deseti největších měst, konkrétně v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích a Pardubicích. V Plzni k tomu chybí jediný hlas. Nelze vyloučit, že právě ve velkých městech začnou šéfové vlády a zároveň celostátní šéfové stran prosazovat změny a investice, které uznají za potřebné při pohledu ze Strakovy akademie nebo ministerstva financí.