Orbán zařídí ruskou ropu pro Česko. Ropovod Družba má být vyňat z balíku sankcí

OSLABENÍ SANKCÍ VŮČI RUSKU?

Orbán zařídí ruskou ropu pro Česko. Ropovod Družba má být vyňat z balíku sankcí
Maďarský premiér Viktor Orbán. Foto: Shutterstock
2
Svět

Maďarský premiér Viktor Orbán se postavil Evropské unii (EU), když nesouhlasil se zařazením ropovodů do sankčního balíčku vůči Moskvě. Maďarsko by kvůli tomu totiž přišlo o ropu z ropovodu Družba, ze kterého čerpá i Česká republika. Podle některých zdrojů EU na pondělním summitu Orbánovu požadavku ustoupí a Maďarsko, Slovensko i Česká republika tak náhle nepřijdou o dodávky ropy. O této možnosti píše agentura Bloomberg i ČTK.

Evropská unie by z protiruských sankcí měla vyjmout ropu přepravovanou sítí ropovodů. To by se vedle Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán s embargem, které chtěla EU uvalit na dovoz ropy, nesouhlasil, mělo týkat i Slovenska nebo České republiky. Embargo by tak zahrnovalo pouze surovinu převáženou tankery, kterými jí z Ruska míří do EU zhruba tři čtvrtiny. Pokud by s novým návrhem souhlasily všechny členské země, jejich šéfové by jej následně na evropském summitu jen formálně podpořili.

Kovanda: Takhle je to fiasko

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je celá záležitost už jistá. „Brusel vychází vstříc Maďarsku a Evropská komise tak už nenavrhuje embargovat ruskou ropu proudící ropovodem Družba. Vyplývá to z aktualizovaného návrhu šestého sankčního balíčku, který Evropská komise včera (v sobotu) rozeslala členským vládám. Brusel v něm tedy navrhuje embargovat pouze tu ruskou ropu, jež je do EU přepravována tankery. Surovina proudící Družbou zatím embargována být nemá,“ uvedl Kovanda. Právě ropovod Družba je hlavním zdrojem maďarského ropného dovozu a podstatnou část ropy jím dováží i Česko. V loňském roce Rusko Družbou přepravovalo do rafinérií členských zemí EU objem ropy odpovídající 720 tisícům barelů denně.

Odmítavý postoj maďarského premiéra Orbána k této části sankčního balíčku se tak podle Kovandy hodí i české vládě. „Česko nemá dostatečné záložní kapacity pro případ odstřižení dodávek Družbou. Muselo by kupříkladu dojednat navýšení kapacity ropovodu TAL, který vede surovinu z italského Terstu přes Alpy do Bavorska, kde se na něj napojuje ropovod IKL, vedoucí surovinu do Česka,“ uvedl Kovanda. Tím, že se Česká republika od ruské ropy zatím neodřízne, získá více času k realizaci záložních plánů. Mohla by se například podílet na investicích do dalších čerpadel ropovodu TAL, aby se zvýšila jeho kapacita.

Pokud EU skutečně fungování Družby do sankčního balíčku nezařadí, jeho účinnost významně poklesne. Brusel o embargu na ruský plyn mluví již několik týdnů, což významně pomáhá trhu s ropou, protože kvůli nejistotě surovina stále zdražuje. „Evropská komise tak strategicky selhává. Nereflektuje totiž základní pravidlo vyjednávání. To zní, že je třeba používat vždy jen takové hrozby a ultimáta, které jsme schopni naplnit, jestliže protistrana neustoupí. Pokud tedy EU hrozila embargem na ruskou ropu, měla jej umět naplnit, jinak jím „nešermovat“. Takhle je to fiasko,“ komentoval situaci Kovanda.

Summit o společném postupu vůči Moskvě

V době trvající ruské ofenzivy na východě Ukrajiny se v Bruselu v pondělí sejdou prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, aby se dohodli na dalším společném postupu vůči Moskvě. Bavit se budou také o pomoci pro válkou trpící zemi a pro miliony lidí, kteří už z ní uprchli. Tématem mimořádného dvoudenního summitu bude kromě co nejrychlejšího ukončení dovozu energií z Ruska i společné investice do evropské obrany či zajištění dostatku potravin přes ruskou blokádu ukrajinské úrody.

Evropské země od začátku ruské invaze poskytují Kyjevu vojenskou techniku i finanční podporu a jejich lídři chtějí na summitu probrat zejména další toky peněz. V úvodní části summitu k nim promluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vytrvale apeluje na další dodávky zbraní a na rychlé uznání kandidatury jeho země do EU. Někteří lídři sice chtějí význam této podpory zdůraznit, Kyjev se ale na summitu žádného společného ujištění o brzké evropské budoucnosti nedočká.

Evropští vůdci zato podle navrhovaných závěrů jednání podpoří vytvoření mezinárodní platformy pro investice do poválečné obnovy Ukrajiny, v níž by měly unijní země hrát klíčovou roli. Pověří také EU, aby rychle rozhodla o uvolnění až devíti miliard eur (asi 222 miliard Kč) na okamžité potřeby Ukrajiny. Část peněz by podle představ šéfů unijních zemí mohla pocházet ze zkonfiskovaného majetku ruských oligarchů či firem porušujících protiruské sankce.

Lídři by také měli vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla způsob, jak v rámci současného víceletého rozpočtu EU podpořit země, které pomáhají ukrajinským uprchlíkům. Brusel už povolil větší pružnost v nakládání s fondy a pro Polsko, Česko a další země regionu v rezervách našel stamiliony eur. Řada států ale volá po další pomoci.

Od začátku invaze EU začala klást výrazně větší důraz na vlastní obranu a nedávná analýza Evropské komise zjistila nedostatky v arzenálech členských zemí, částečně způsobené dodávkami na Ukrajinu. Političtí vůdci by měli vyzvat k urychlenému doplnění chybějících zásob i k dlouhodobým společným nákupům zbraní.