1 Smrt ve vykonstruovaném procesu

Smrt Milady Horákové: na šibenici trpěla dlouhé minuty

AKTUALIZOVÁNO

Témata: , ,

Je to přesně 67 let, co byla ve zinscenovaném procesu komunistickým režimem popravena politička a právnička Milada Horáková. Kolem její smrti stále panuje řada nesrovnalostí. Spekuluje se například o tom, že na šibenici umírala dlouho. Podrobné informace podle historika vězeňství Aleše Kýra uvádí, že to bylo pět minut. Doposud není známé ani místo jejího posledního odpočinku.

Milada Horáková zemřela 27. června 1950 ve věznici v Praze na Pankráci. Podle historika vězeňství Aleše Kýra byla její smrt mimořádně trýznivá, ale nijak nestandardní. Doby poprav se podle něj pohybovaly od čtyř do jedenácti minut, u Horákové to bylo pět. „Popravčímu byla předána v 5,35. Výkon popravy oběšením nastal v 5,38 a lékař konstatoval smrt v 5,43,“ uvedl pro Echo24 Kýr.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Ačkoliv ještě před deseti lety sám Kýr hovořil o delším čase, na základě informací z výzkumu Zory Dvořákové z let 2009 až 2013 se čas upřesnil. „Bádání není věc jednou pro vždy uzavřená. Systém poznatků se stále posunuje. Toto jsou nejnovější a ověřené poznatky,“ řekl pro Echo24 Aleš Kýr. Původní čas až patnáct minut podle něj byl nepřesný a byl založen na informacích o průběhu celé popravy.

„Je velmi složité pátrat po věcech, kde StB zametalo spisy. Například z vězeňského spisu toho zbylo žalostně málo. Protokol o popravě se musel dohledávat,“ uvedl pro Echo24 Kýr.

„Jediný protokol o posledních okamžicích života Milady Horákové, který existuje, napsali lidi, kteří ji zavraždili. Dokument je známý už řadu let, dochoval se v soudním spise,“ podotýká pro Echo24 historik Petr Blažek, kterému „soutěžení o minuty“ přijde absurdní. 

„Často se citují i její poslední slova, ale kde máme jistotu, zda v takové podobě zazněla,“ doplňuje Blažek.

„Padám, padám… Tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid… Budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám… Přeji vám to, přeji vám...“ (poslední slova Milady Horákové před smrtí)

„Odcházím bez nenávisti“

V předvečer popravy mohla na téměř půl hodiny přijít navštívit rodina. „Večer před popravou ji navštívila dcera Jana, sestra Věra Tůmová s manželem Josefem, farář Jiří Vojtěchovský a advokát Vladimír Martin,“ popsal historik rozloučení Milady Horákové, která aktivně bojovala jak proti nacistickému režimu, tak i proti tomu komunistickému.

Sama po osmidenním vykonstruovaném procesu odmítla podat žádost o milost. Učinili tak ale její dcera a právník. Dopisy s prosbou o milost Klementu Gottwaldovi zaslali například i Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Neúspěšně. Společně s ní byli popraveni i Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl. Katem byl Vladimír Trunda.

Nejnovější a nejúplnější informace kolem smrti a života Horákové jsou podle Aleše Kýra publikovány v knize Zory Dvořákové – To byla Milada Horáková ve fotografiích a dokumentech

Horáková byla jedinou popravenou ženou v politických procesech 50. let. Stala se symbolem odporu proti komunistickému režimu. Spolu s ní bylo odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich také k trestu smrti. Nejvyšší soud zrušil verdikty v roce 1968. V roce 1990 zastavil tehdejší generální prokurátor ČR stíhání všech obžalovaných v procesu s Horákovou, a rehabilitoval je.

Šibenice byla běžná

Poprava na šibenici se podle Aleše Kýra na českém území prokazatelně používala od 19. století do roku 1954, kdy byla zřízena v suterénu hlavní budovy pankrácké věznice popravčí cela. „Zde byla zavěšena oprátka na zazděném ocelovém čepu a pod ní bylo propadliště, jehož poklop byl ovládán pákou z vedlejší místnosti,“ popsal Kýr, jak místo vypadalo.

Poslední poprava odpůrce komunismu zde byla vykonána v roce 1960 a posledního kriminálního pachatele v roce 1989. Ačkoliv se jedná o velmi starou metodu smrti, technika popravy k výkonu rozsudku smrti byla v 19. a 20. století podle historika trochu jiná.

Památku Milady Horákové na Vyšehradském hřbitově symbolicky uctili lidé již 26. června. Na shromáždění u symbolického hrobu komunisty zavražděné političky přišli i zástupci parlamentních stran a bývalí političtí vězni. Přesné místo jejího posledního odpočinku totiž stále není známo. 

Pieta se konala u příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu, který připadá na 27. červen, výroční den smrti Horákové. „Žena s ryzím charakterem, mimořádným duchovním bohatstvím a duchovní silou,“ popsal političku, která do poslední chvíle bojovala proti komunistickému režimu předseda Klubu dr. Milady Horákové a místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte více: Pieta v Ďáblicích: „Západní politici by si měli uvědomit hrůzy komunismu“

Kdo je v šachtě s Gabčíkem a Kubišem? Mrtví mají dostat jména

Z nového čísla V čem jsou čeští Piráti extremisté. Pirátská strana soupeří o postavení vyzývatele ANO

Echo týdne: Demokrat z Muslimského bratrstva ● Komentář: Horste, neměl jsi s paní chodit na led ● Fokus: Sebevědomí mileniálové, jak dlouho ještě? ● Svět: Africké století

Prezident, média a neziskovky zneužili vraždu Slovenský expremiér Robert Fico nejen o západní levici
Slovo design dnes nikoho neohromí SPECIÁL: Architektura & Design

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.