Zoufalí lodníci prosí o pomoc. Vinou státu dluží na dani miliony
Lodníci. vs ministerstvo financí
NOVÉ
Shutterstock
Čeští lodníci zaměstnaní v Nizozemsku už tři čtvrtě roku neúspěšně bojují s úřady o holou existenci. Na základě smlouvy z roku 1974 měli odvádět daně v Česku, ale finanční úřady je opakovaně ujišťovaly, že mají danit v Nizozemsku. Najednou po nich finanční správa začala požadovat, aby zaplatili na dani zpětně za několik let sta tisíce korun. Přes 800 lodníků se ocitlo ve vážných existenčních problémech, některým hrozí exekuce. Ministerstvo financí jim nijak nepomáhá, naději proto nyní vkládají do ministerstva pro lidská práva.
Věra Šeneklová, předsedkyně Spolku lodníků, se od loňského září angažuje v pomoci několika stovkám českých lodníků, kteří naráz museli zaplatit sta tisíce, v případě kapitánů i více než milion, korun na dani ze mzdy. S žádostí o pomoc se obrací na Velvyslanectví České republiky v Haagu, na politiky i ministry. Obzvlášť zklamaná je z přístupu finanční správy.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
„Proběhla asi tři jednání s náměstkyní pro daně a cla Alenou Schillerovou. Nevycházejí nám vstříc. To, co říkají do médií, jsou jen obyčejné fráze. Skutečnost je někde jinde,“ uvedli zástupci lodníků pro Echo24. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) jim na žádost o schůzku neodpověděl, jednání s náměstkyní Schillerovou zase lodníci označují za zatím zbytečná a bez výsledku. „Každý výstup ministerstva zní, že je všechno v pořádku,“ dodala Šeneklová.
Finanční správa však tvrdí, že v případě lodníků přistoupila „ke zcela výjimečným a nadstandardním krokům, které představují maximum zákonem povolené tolerance správce daně“. Lodníkům poskytuje možnost, že posečká se zaplacením daně až 6 let, dokud jim nebudou vráceny daně z Nizozemska. Také jim doporučila, aby požádali o prominutí úroku z prodlení i úroku z případného posečkání.
To ale zpochybnil ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD), který se s lodníky ve středu sešel. „Sleduji jejich případ dlouho a jsem přesvědčen, že se jim děje křivda a že by jim český stát měl pomoct - v komunikaci s holandskými úřady, aby jim vrátili daně, které od nich neoprávněně vybrali. Do té doby by finanční úřady měly posečkat s vymáháním daňové povinnosti u těchto lidí,“ uvedl pro Echo24. Chvojka dodal, že ho schůzka utvrdila v tom, že finance nerespektují rozhodnutí vlády o umožnění až šestiletého moratoria. „Některé finanční úřady se zaplacení daně včetně pokuty vehementně domáhají,“ řekl Chvojka a zdůraznil, že kvůli tomu bude jednat s novým ministrem financí.
Přesto zástupci lodníků své nadšení ze schůzky s Chvojkou krotí. „Absolvovali jsem to tolikrát. Třeba ministr Zaorálek přivedl i právníka. Seděli jsme nad smlouvou z roku 1974, právník v ní viděl rozpory, dal nám naději, ale výsledek nebyl žádný. Ale jednání s panem Chvojkou mi připadalo konstruktivnější, moje pocity jsou pozitivnější,“ uvedla Šeneklová.
Stát se staví zády
Bývalá vysoká státní úřednice Yvona Legierská, která se ve věci také angažuje, zdůrazňuje, že je nutné záležitost vyřešit. „Pokud bude český občan zaměstnán v jakékoli členské zemi EU, jeho zaměstnavatel bude dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění odvádět daně ze mzdy tam, kde sídlí. To platí i pro Holandsko, s nepochopitelnou výjimkou u profese lodníka. Ministerstvo financí místo toho, aby se problém dotýkající se značného množství našich občanů a jejich rodin snažilo řešit rozumným způsobem, se k tomu staví zády,“ řekla pro Echo24.
„Paní náměstkyně nám tvrdí, že smlouva z roku 1974 naprosto vyhovuje České republice. Naopak ale: pro Českou republiku je vyhovující, pokud naši občané jsou zaměstnaní, a to i v cizině, protože tak nečerpají žádné sociální dávky a v budoucnu budou z těchto zemí pobírat i starobní důchody,“ dodala Legierská.
Lodníky také udivuje nespravedlivý a nejednotný přístup finanční správy. „Tvrdí nám, že daně vybírají plošně od všech českých lodníků zaměstnaných v Nizozemsku, ale to není pravda. Existují posádky na lodích, kdy jeden lodník daně zpětně zaplatit musí, další obeslaný není. Ministerstvo financí nám také tvrdí, že vstoupilo do jednání s nizozemskou stranou, ale o tom jsme žádný výstup nedostali,“ zdůraznili zástupci lodníků pro Echo24.
Spolek lodníků se proto cítí postupem českých úřadů poškozen. „Jsme přesvědčeni, že nás stát okradl. Je to zvůle státních úředníků, kteří nejsou schopni uznat svoji chybu. Máme dostatek důkazů, podklady, audio nahrávky, o tom, že lodníci byli v předchozích letech úředníky ujišťováni, že mají danit v Nizozemí. Naposledy ještě v září 2016, kdy prvním lodníkům začaly chodit výzvy k zaplacení,“ uvedla jeho předsedkyně.
Lodníky, kteří museli za daná období zaplatit daně v Česku, navíc začala obesílat holandská finanční správa, aby zaplatili daně i tam. „Když totiž požádali o vrácení daně v Nizozemsku, kde většinou pobírají minimální mzdu, tak slevy na dani, které tam byly uplatňovány, byly tak vysoké, že neplatili žádnou daň, ale naopak jim prostřednictvím zaměstnavatelům byla vrácena holandská daň. Tuto problematiku u nás známe v podobě daňového bonusu z důvodu slevy na dani na děti,“ vysvětlila Legierská s tím, že podle ní je tragédie českých lodníků právě v tom, že jsou postiženi na obou stranách.
