1 Existenční problémy lodníků

Stovkám českých lodníků hrozí exekuce. Na dani dluží miliony

NOVÉ

Témata: , , , ,

Až 800 českých lodníků zaměstnaných v Nizozemsku, kteří chybně danili a museli finanční správě naráz zaplatit statisíce korun, volá o pomoc. Stovky z nich se ocitly ve vážných existenčních problémech, některým hrozí exekuce. Finanční správa přitom tvrdí, že jim vychází maximálně vstříc a že je domluvená s nizozemskou stranou, která má lodníkům urychleně vrátit daně z let 2013-2016. Místo toho lodníkům začaly chodit výzvy, aby v Nizozemsku dodatečně zaplatili daně za rok 2015.

Problémy lodníků především ze severu Čech způsobila smlouva s Nizozemskem z roku 1974. Podle ní musí ti, kteří jsou zaměstnaní na palubách lodí a člunů plujících pod nizozemskou vlajkou, zdaňovat své příjmy výhradně v zemi, kde mají trvalé bydliště. Ministerstvo financí říká, že o jednotlivých případech vědělo už dříve, plošné požadavky na dodatečný výběr daní od lodníků úředníkům umožnila až evropská směrnice – tzv. povinná automatická výměna informací, která je aplikovaná od roku 2015.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Lodníci se však cítí postupem České republiky poškozeni. „Jsme přesvědčeni, že jde o zvůli státních úředníků, kteří nejsou schopni uznat své pochybení. Máme dostatek důkazů, podklady, audio nahrávky, o tom, že lodníci byli v předchozích letech ujišťováni pracovníky finanční správy, že mají danit v Nizozemí. Naposledy ještě v září 2016,“ uvedla pro Echo24 Věra Šeneklová, předsedkyně Spolku lodníků. „Lodníky také zaráží a udivuje nejednotný přístup finanční správy. Někdo totiž výzvu k úhradě daně dostal a někdo nikoli, byť se jedná o zaměstnance stejné firmy,“ dodala Šeneklová.

Ministerstvo financí pro server iDNES.cz uvedlo, že celková částka doměřené daně pro lodníky činila v únoru 2017 29 milionů korun. „Týká se celkem 270 lodníků a tří zdaňovacích období, tedy let 2013, 2014 a 2015,“ řekl mluvčí ministerstva Jakub Vintrlík. Podle Spolku lodníků je ale počet takto postižených lodníků mnohem vyšší – aktuálně téměř 800.

Šeneklové se přitom věc osobně dotýká. „Můj manžel a syn pracují na lodi v Nizozemsku a dohromady museli Česku na daních dodatečně za poslední 4 roky zaplatit 1,3 milionu korun,“ dodala s tím, že oba po celou dobu daně řádně platili v Nizozemsku. „V Česku zaplatili daně za roky 2013-2016, díky superhrubé mzdě jim byla daň navýšena o 34 %. Protože jsou zaměstnanci, nikoli OSVČ, nemohli uplatnit žádné slevy na dopravu ani diety. Byla jim zdaněna nemocenská a jako vrchol musí ještě zaplatit zálohu na daň za rok 2017,“ popsala Šeneklová.

Spolek lodníků proto přistoupil k žádosti o tzv. generální pardon, na jehož základě by lodníkům bylo dodatečné zaplacení daní prominuto. Ministerstvo financí ale tuto možnost zamítlo. „Daňový řád umožňuje ministru financí prominout daň. Takto může ovšem rozhodnout jen v případě, že se jedná o živelnou katastrofu nebo nesrovnalost vyplývající z uplatňování daňových zákonů. Žádná z těchto podmínek není v případě lodníků naplněna,“ stojí v oficiálním stanovisku ministerstva, které má redakce Echo24 k dispozici.

Nadstandardní přístup ministerstva?

Finanční správa tvrdí, že kvůli situaci lodníků ze severu přistoupila „ke zcela výjimečným a nadstandardním krokům, které představují maximum zákonem povolené tolerance správce daně“. Lodníkům poskytuje možnost, že posečká se zaplacením daně až 6 let, dokud jim nebudou vráceny daně z Nizozemska. Také jim doporučila, aby požádali o prominutí úroku z prodlení i úroku z případného posečkání.

Mluvčí ministerstva Michal Žurovec rovněž uvedl, že finanční správa vyzvala nizozemskou stranu o co nejrychlejší vyřizování žádostí o vrácení daně. Spolek lodníků ale žádné konkrétní dopady snahy ministerstva nevidí. „Bohužel z této komunikace jsem neviděla žádný výstup. Praxe je taková, že po necelých 8 měsících téměř žádný český lodník daně zpět nedostal, byť navrácení žádal přes renomované účetní či právní firmy,“ uvedla k tomu Šeneklová.

Někteří lodníci navíc minulý týden dostali výzvy, v nichž po nich nizozemské úřady požadují doplacení daně za rok 2015. „A daňová poradkyně, kterou někteří lodníci pověřili, aby jim zajistila refundaci daní za jednotlivé roky z Nizozemska, jim začala rozesílat emaily s informací, že výše navrácené daně byla holandskými daňovými úřady velmi výrazně snížena. Důvod toho však není znám ani této paní,“ dodala Šeneklová.

Podle ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD) je možné, že ne všichni lodníci budou mít na vrácení nizozemských daní nárok. „Dostáváme informace o spoustě těch, kterým byla daň v Nizozemsku stržena, ale nebyla jim na území Holandska odvedená. To znamená, že jim zaměstnavatel daň strhl, nezaplatil ji v Holandsku, ale nechal si ji,“ uvedl Chvojka. Pro Echo24 dodal, že neví, kolika lidí přesně se to týká. „V tom jim však český stát nemůže pomoci. Tam si musí pomoci sami – žalobou na zaměstnavatele,“ řekl.

Řešením je i ústavní stížnost

Věc intenzivně řeší také poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD), který je náměstkem hejtmana Ústeckého kraje, odkud většina lodníků pochází. „Máme docela slušně napsanou oponenturu vůči věcem, které ministr financí Andrej Babiš akcentuje. Tento týden bych o tom rád jednal s panem premiérem. Jedna z variant je, že podáme ústavní stížnost na určité paragrafy ministerstva financí, které znevýhodňují tuto skupinu lidí,“ uvedl pro Echo24.

Foldyna dodal, že události uplynulých 8 měsíců vážně poznamenaly stovky rodin. „V celé řadě těchto v podstatě dělnických rodin to vyvolalo velmi svízelná rozhodnutí. Například paní, která šla kvůli finanční nejistotě na potrat. Nebo mi volala žena, které umřel manžel a do toho jí přišlo k zaplacení 300 tisíc od finanční správy. Hrozí jim reálná hrozba exekuce. Lidé si kvůli tomu berou různé půjčky, aby exekuci odvrátili,“ řekl poslanec.

Jaroslav Foldyna proto požaduje narovnání prostředí. „Tam, kde člověk pracuje, tam platí daň. Jako to je obvyklé ve zbytku Evropské unie. To nebude vyřešené tím, že lodníci zaplatí daně. Je potřeba podívat se na to, proč tu platí nějaká vyhláška z roku 1974,“ dodal Foldyna, který ze současné situace jasně viní český stát. „Může za to nejednotnost výkladu státní normy. Obě země se o tom vzájemně neinformovaly,“ dodal pro Echo24.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Podnikatel nepřiznal 7 korun na dani. Finanční úřad mu napálil 30 tisíc


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.