Robejšek: A se mnou přijde přírodní zákon
TÝDENÍK ECHO
ROZHOVOR
2
Před třemi týdny oznámila skupina lidí v čele se známým politologem Petrem Robejškem vznik nové politické strany Realisté. Pak se zase ponořila s tím, že vyplave na jaře s programem a krajskými lídry. Robejškova osoba představuje v českém veřejném životě fenomén svého druhu a vzbuzuje řadu dohadů.
Proč zakládá konzervativec novou stranu, když jsou v české politice minimálně dvě etablované strany, které se ke konzervativním ideám hlásí?
No ono je rozdíl se k něčemu hlásit a něčím být. Osobně si nemyslím, že TOP 09 je konzervativní strana. Ale ony tyhle etikety – konzervativní, levice, pravice – už přestaly odrážet skutečnou realitu. Nám jde o účelnou politiku, která má nějaký ideový rozptyl, ale ten rozptyl je všednější než staré ideologie a zároveň náročnější. Postarat se, aby společnost, v níž operuji, z toho měla prospěch, aby zvládala výzvy doby lépe než ostatní společnosti. Metodologie, kterou mají Realisté a která je mým dílem, není pravo-levá. Ta je o způsobu, jak dosahovat cílů. Dnes všude na Západě tradiční strany používají jakýsi karteziánský přístup: rozpoznat hmotu do posledního detailu, a až se to podaří, můžeme všechno řídit. Což je naprostý nesmysl. Ale strany se pořád snaží společnost nanormovat, a tím nad ní získat nadvládu. Můj přístup vychází z poznatku, že takovou šanci nikdy nemáme. Uvědomme si naše limity a v jejich rámci zkusme dosahovat maxima. A tady přichází Paretovo pravidlo, podle mě naprosto geniální.
Není Paretovo pravidlo takové kvaziintelektuálno pro malé děti?
No on to taky objevil na hrášku, že? (Italský ekonom Vilfredo Pareto si kdysi všiml, že 80 procent hrachu na jeho zahradě pochází z 20 procent lusků – pozn. red.) Ale ani většina velkých tomu nerozumí. Současně většina podnikatelů podle toho zákona pracuje, aniž by ho znali.
Neříkám, že nemusí platit, ale k čemu v politice oslňovat s tezí, že 20 procent našich činů určuje 80 procent skutečnosti?
Můj zájem není oslňovat, můj zájem je měnit věci. Já se minimálně dvacet let zabývám heuristikou, vlastně se to všechno odehrávalo při seminářích pro podnikatele. Přitom jsem se postupně dopracoval pojetí, které dnes vnímám jako jediné smysluplné: buďme skromní, dejme si cíle, ale vězme, že jich můžeme dosáhnout jen do určité míry. Neslibujme příliš, ale snažme se své sliby opravdu splnit. Já jsem oslněn, mně Paretova idea připadá fascinující. Tím spíš, že to je přírodní zákon. To, co vám tu říkám, jsou výsledky desetiletí přemýšlení. Mě to myšlení pronásleduje pořád, jdeme se ženou na vandr, a já si v jednu chvíli vytáhnu zápisníček a začnu do něj něco čárat. To je styl mého života.
Můj kolega Martin Weiss citoval vaše slova z roku 2013, že českou politiku nezlepšíme tím, když budeme spotřebovávat stále nové strany. Co se od té doby stalo, že jste se sám rozhodl zvýšit spotřebu?
Já myslím, že naše strana spotřebovaná nebude. S Johnem Maynardem Keynesem mohu říci, že když se mění okolnosti, měním názory, a jak to děláte vy, pane? Mohu buď zahynout, profesionálně nebo fyzicky, anebo respektuji, že se mění okolí. Zadruhé se celkem starám o to, abychom nebyli tak spotřebovatelní, jako byla třeba vévéčka. Toto bude mnohem komplexnější a solidnější podnik. Znám příběh véček jenom z novin, ale vím, že tam byli velmi schopní lidé, kteří byli nespokojeni s tím, co tu předváděla ODS ve své pozdní fázi zlatých řetězů a lokálních bosů, a kteří naletěli Vítu Bártovi.
