Objev českého vědce: kočičí škrábnutí může vyvolat těžkou depresi

Zpráva o zákeřném parazitovi uhnízděném v mozku, který udělá z člověka někoho jiného, než jakým dosud byl, způsobila před časem poprask. Škůdce jménem Toxoplasma gondii přenášejí kočky. Nakažený člověk ztrácí některé instinkty, zejména opatrnost, prodlužují se u něj reakční časy, a stává se tak statisticky častěji obětí dopravní nehody. Nyní přichází další drsná novinka: kočky mohou škrábnutím na člověka přenést bakterii Bartonella, která je silně podezřelá z vyvolání těžké formy deprese.

Jaroslav Flegr se svým týmem (Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová) dostal na půdě Harvardu ocenění za výzkumy toxoplazmózy a jejího vlivu na změnu lidské osobnosti, ale zároveň – společně s americkými vědci Davidem Hanauerem a Narenem Ramakrishnanem – i za zkoumání následků kočičího kousnutí na vznik duševních nemocí. Letos vyšel v časopise Parasites and Vectors Flegrův článek, který potvrzuje, že souvislost mezi duševní chorobou a zraněním způsobeným kočkou existuje, ovšem trochu jiná, než předpokládala studie Hanauera a Ramakrishnana.

„Předloni po ceremoniálu na Harvardu jsem měl s americkými kolegy přednášku na Massachusetts Institute of Technlogy a už tam jsem upozornil, že závažnější důsledky než kousnutí má poškrábání kočkou,“ líčí Flegr obsah své nové studie ve fakultní budově, kde před sto lety působil také Albert Einstein. Opět tu máme co dělat s tvrzením, které jako by vypadlo z her o mytickém objeviteli Járu Cimrmanovi. Jenže Flegr, který má k dispozici data od pěti a půl tisíce zkoumaných dobrovolníků, došel k závěru, že u těch, kteří byli v minulosti poškrábáni kočkou, je zhruba 2,5krát častější výskyt vážné duševní choroby zvané unipolární deprese. Ta se od mnohem víc medializované tzv. bipolární poruchy (dříve nazývané maniodepresivní psychóza) odlišuje třeba tím, že se u ní nevyskytují manické fáze.

Podle Flegra vznik unipolární deprese zřejmě způsobuje bakterie Bartonella, přenášená v trusu blech, který se vyskytuje v srsti kočky a může se dostat do drápů chlupatého přítele. Nebezpečnou kočkou tedy je kočka zablešená, a na vině tak není němý tvor, nýbrž člověk, který se o své zvíře nestará. „Je nesmysl se po tomto zjištění začít zbavovat koček, důležité je zbavovat kočky blech,“ říká Flegr, sám majitel tří koček, který rozhodně nepovažuje obojky či medikamenty proti blechám za zbytečnost. „Kdo nechce být celý život smutný, měl by o svou kočku pečovat,“ nabádá. Flegr ve své kanceláři na patře, vybaveném vitrínami plnými vycpanin nejroztodivnějších zvířat, vypráví, že podle studie, kterou právě četl, se nápadně velké množství depresí objevuje mezi veterináři a tento obor se vyznačuje také zvýšeným počtem sebevražd.

Celý článek najdete v Týdeníku Echo ZDE.