Dohoní AfD Merkelovou? Pomořansko čekají napjaté volby
VOLBY DO ZEMSKÉHO SNĚMU
NOVÉ
Další úspěch Alternativy pro Německo (AfD) a oslabení vládnoucí koalice sociálních a křesťanských demokratů přinesou podle všeho nedělní zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku na severovýchodě Německa. Voliči tak stranám, které vládnou i na spolkové úrovni, vystaví účet za dosavadní migrační politiku, s níž řada lidí nesouhlasí. Právě migrace se stala ústředním tématem předvolební kampaně, přestože v této bývalé východoněmecké zemi žije uprchlíků pomálu.
V Meklenbursku-Předním Pomořansku, které je s 1,6 milionu obyvatel třetí nejmenší spolkovou zemí, se nachází jen asi 22 000 uprchlíků, což je zanedbatelné číslo vzhledem k tomu, že loni do Německa přišlo 1,1 milionu běženců. Přesto má řada obyvatel této spolkové země pocit, že je migrace ohrožuje, a 34 procent z nich považuje téma na nejdůležitější ve volební kampani.
Nejvýrazněji proti migraci brojí Alternativa pro Německo, kterou přijel v kampani podpořit i bývalý český prezident Václav Klaus, výhrady vůči berlínské migrační politice vznášeli ale i zástupci dalších stran. Současný šéf zemské vlády Erwin Sellering (SPD) se v posledních dnech snažil distancovat od kancléřky Angely Merkelové, zatímco jeho vládní kolega a zároveň kandidát na zemského premiéra Lorenz Caffier (CDU) přišel s návrhem zakázat nošení burek, tedy oděvů, které muslimským ženám zakrývají celé tělo a ponechávají jen mřížku pro oči.
Euroskeptici silní jako Merkelová?
U 1,3 milionu oprávněných voličů podle dosavadních průzkumů rezonoval spíše přístup AfD, která by mohla stejně jako CDU získat 22 procent hlasů. Pro AfD by takový výsledek znamenal první vstup do zemského sněmu v Meklenbursku-Předním Pomořansku, křesťanští demokraté by něco ztratili. Na ještě výraznější propad se nejspíš musí připravit sociální demokraté, kteří při posledních volbách v roce 2011 získali 35,6 procenta hlasů, zatímco nyní jim průzkumy přisuzují 28 procent.
Tuto trojici stran by do zemského parlamentu měli doprovodit také oslabená strana Levice s odhadovanými 13 procenty hlasů a zelení se šesti. Z parlamentu naopak nejspíš vypadne krajně pravicová Národnědemokratická strana (NPD), jejíž voliči podle pozorovatelů přešli z části k Alternativě pro Německo.
Výsledek hlasování bude také velmi záležet na volební účasti, která před pěti lety byla jen 51,5 procenta, a na tom, komu dají hlas nerozhodnutí voliči, kterých je zatím podle průzkumů téměř 40 procent.
Ani oslabení vládních stran nemusí ale vést ke změně koalice, které se v posledních letech v této někdejší východoněmecké zemi podařilo výrazně snížit nezaměstnanost. To, aby sociální demokrat Sellering pokračoval ve funkci, si koneckonců přeje přes 60 procent voličů.
Ve hře je vedle dalšího pokračování velké koalice, která zemi vede už od roku 2006, také spolupráce SPD, Levice a zelených a někteří mluví i o možné koalici SPD, CDU a zelených. Vládní spolupráci s AfD odmítají všechny ostatní strany, které by se měly dostat do parlamentu.
Výsledky voleb, po kterých za dva týdny následuje hlasování v Berlíně, budou důkladně sledovat také stranické centrály, které už se pomalu začínají chystat na německé parlamentní volby v příštím roce.
