Čínské hvězdné války: Do roku 2020 přistaneme na Marsu, slibuje Peking

Průzkum vesmíru

Čínské hvězdné války: Do roku 2020 přistaneme na Marsu, slibuje PekingNOVÉ
Snímek Marsu Foto: Foto: Shutterstock
1
Svět
Echo24
Sdílet:

Čína se v nejbližší době chystá rozšířit svůj už tak megalomanský vesmírný program. V roce 2018 hodlá dopravit své sondy na odvrácenou stranu Měsíce, ještě před koncem této dekády pak plánuje dosednout na povrchu Marsu. Informaci přinesla televize CNN. 

O plánech asijské velmoci informoval na úterní tiskové konferenci zástupce ředitele tamní vesmírné agentury Wu Yanhua. Peking prý nedávno schválil plán pro nejbližší léta, v němž počítá s mohutnými investicemi do prozkoumání vesmíru. První fází tohoto ambiciózního a finančně náročného úsilí by mělo být přistání na odvrácené straně Měsíce. Toho by Číňané měli dosáhnout už v roce 2018.

Mnohem odvážněji však zní druhý oznámený cíl, kterým se má stát dosažení planety Mars. K tomu by se při první misi mělo čínské kosmické plavidlo nejdříve pouze přiblížit a provést nezbytné průzkumy z dálky. Při druhé misi, jež by měla proběhnout nejpozději do konce roku 2020, už by však měla čínská technika dosednout přímo na povrch planety, odkud by vyzvedla několik geologických vzorků. 

„Náš cíl je, aby se Čína kolem roku 2030 stala jednou z největších kosmických velmocí,“ prohlásil Wu. Při proslovu rovněž dodal, že po dosažení Marsu hodlá Peking upřít svou pozornost na lety kolem Jupitera a jeho měsíců. 

Čína prozatím nepočítá s tím, že by do svých vesmírných misí zahrnula i lidskou posádku. Jak přistání na Měsíci, tak stejný manévr na Marsu tak zřejmě proběhne pouze za pomoci robotů. Wu navíc prohlásil, že pro další průzkum vesmíru chce Čína spolupracovat s americkou vesmírnou agenturou NASA. Tuto kooperaci však zakazuje usnesení amerického kongresu z roku 2011. 

Čína v průzkumu vesmíru dlouho zaostávala za Spojenými státy americkými a Sovětským svazem. První satelit vypustila až v roce 1970, tedy až rok poté, co se Američanům podařilo přistát na Měsíci. Od té doby však komunistická vláda uvolnila na kosmický program miliardy dolarů, aby své konkurenty dohnala. 

V roce 2003 uskutečnil Peking svou první misi na Měsíci, na který dokázal dopravit své vlastní vozítko. Ve vesmíru navíc už nyní funguje čínská laboratoř, která má být pouze předzvěstí pro vybudování mohutné dvacetitunové stanice, kterou hodlá asijská velmoc zprovoznit v nejbližších letech. 

Čtěte také: Rusko testuje zbraně proti vesmírným satelitům, obávají se USA

Zemřel John Glenn, první americký astronaut na oběžné dráze

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články