1 Proč ničit model, který funguje?

Potraviny zdraží. Sněmovna zasahuje proti řetězcům

TÝDENÍK ECHO

Nejlepší, co světu dalo Německo, jsou supermarkety. Možnost rychle nakoupit jakékoli zboží i za cenu dostupnou pro příjemce dávek v hmotné nouzi je také největší společenskou změnou po listopadu 1989. Člověk si může přát víc, ale jistota, že sežene máslo nebo kilo jablek za pětadvacet korun ve slušné kvalitě a v kteroukoli denní dobu, také není k zahození. Zdá se však, že idyla laciných supermarketů a diskontů končí.

Prvním varováním je zákon o významné tržní síle, který začala projednávat Poslanecká sněmovna. Politici se snaží zlepšit model, který, jak se zdá, zatím funguje bez chyby.

Zázrak nízkých cen

Na parkovišti u supermarketů v saském Chemnitzu, rakouském Gmündu či jiných městech za hranicí obvykle parkuje polovina aut s českou značkou. Hovory nadšených nákupních turistů chválí německé zboží, které je lepší, a navíc ještě kvalitnější než v Česku. Pohled do nákupních košíků přesto usvědčuje české návštěvníky z omylu. Převažuje v nich několik druhů zboží nakupovaných ve velkém množství, třeba určitý typ čokolády nebo naložené brusinky, které jsou právě v akci.

Ve skutečnosti nemohou německé supermarkety českým konkurovat. Podrobné srovnání Eurostatu ukazuje, že ceny tuzemského maloobchodu mají jen v málo zemích Evropské unie konkurenci. I s přihlédnutím ke kupní síle občanů dosahují zdejší ceny 82,7 procenta evropského průměru. Jen o málo laciněji je v Maďarsku a na Litvě, výrazněji jsou ceny nižší jen v Bulharsku, Rumunsku a Polsku, kde jsou pod sedmdesáti procenty evropského průměru. Proti tomu překračují německé ceny průměr o devět procent a rakouské o 23 procent.

Šesté nejlacinější potraviny ve srovnání s osmadvaceti evropskými státy, v případě mléčných výrobků dokonce páté a u pečiva čtvrté nejlevnější, jsou důvodem, proč Češi dodnes mohou chválit své rozhodnutí z listopadu 1989, kdy byly právě ideály všem dostupného konzumu hlavním důvodem, proč se národ dal po pohybu a svrhl režim, který nedokázal zabezpečit zásobování na úrovni. Na tom nic nezměnila ani finanční krize. Reálné příjmy rodin sice v letech 2008 až 2013 poklesly, ještě víc ale srazila ceny potravin nemilosrdná konkurence obchodních řetězců.

Změny v cenách dobře ilustruje i srovnání, kolik potravin si mohou koupit průměrné rodiny v jednotlivých zemích. Češi si mohou dovolit o třetinu méně potravin než sousedé z Německa nebo Rakouska, o desetinu jsou na tom ještě lépe Poláci a Slovinci, ostatní východoevropské státy jsou na tom o poznání hůře, stejně tak některé jihoevropské státy.

Co změní zákon o významné tržní síle

V této chvíli přichází vláda Bohuslava Sobotky s novelou zákona o významné tržní síle, který zesiluje regulace také v Česku. Z důvodové zprávy je jasné, že svou tržní sílu zneužívají cizí a zvláště německé řetězce. „Rozhodující je skutečnost, že cca 63 % maloobchodního trhu se zbožím denní spotřeby v České republice je ovládáno zahraničními vlastníky, kteří sledují vlastní obchodní politiku,“ zdůvodňuje nutnost zákona důvodová zpráva, která mezi velké cizí vlastníky počítá koncerny Schwarz, Rewe, Ahold, Tesco a Globus.

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.