Švédové přiznali přistěhovaleckou naivitu. Kdy se přidají Němci?

Ve stínu ochromeného Bruselu zapadají další důležité události, které podstatně ovlivňují přístup Evropanů k přistěhovalecké krizi a bezpečnosti. Razie na zradikalizované islamisty zasahují řadu zemí. Bezprostřední ohrožení terorem se nevyhnulo ani Švédsku, které bylo spolu s Německem svou vítací politikou vytouženou destinací migrantů.

V pátek policie zatkla po dvoudenní razii a pronásledování na severovýchodě země ve městě Boliden Iráčana Mutara Muthanna Majida přímo v centru pro azylanty. Tajné služby a policisté jsou přesvědčeni, že připravoval přímo ve Švédsku teroristický útok. Pětadvacetiletý islamista se měl do země dostat přímo ze Sýrie, kde se dal do služeb teroristického spolku Islámský stát (IS). Švédská média referují, že podle informací tamních tajných služeb se na území Švédska nachází kolem 120 teroristů IS, kteří mají motivaci, zázemí a peníze na spáchání teroristického útoku.

Toho, kdo sleduje odhady evropských rekrutů IS to nejspíš moc nepřekvapí. Mezi zeměmi v přepočtu teroristů ve službách IS na počet obyvatel vede Belgie. Pokud jde o města, je to švédský Göteborg. Bezpečnostní služba Säkerhetspolisen po teroristických útocích ve Francii zesílila spolupráci s francouzskými tajnými službami a posílila personál věnující se problematice islámského terorismu. Podle švédských médií od roku 2012 odešlo ze země 286 muslimů bojovat na straně Islámského státu a těch výše zmíněných 120 se jich už vrátilo a ohrožují zemi.

O takzvaných no-go zónách, kde nevládne právo a bojí se tam jezdit policie i sanitky, se až do pařížských atentátů, v nichž se dostala do centra pozornosti bruselská centrála džihádistů Molenbeek, v evropské debatě většinou mluvilo o Francii. Za odstrašující případy se vydávaly severní předměstí Paříže a části Marseille.

Jenže taková místa nezvládnuté integrace jsou i ve Švédsku, které ze sebe ještě před pár týdny dělalo šampiona v přijímání přistěhovalců a vyhlašovalo, že ročně je schopné zvládnout dav na úrovni procenta své populace (tedy asi 92 tisíc). Letos už jich ale dorazilo 122 tisíc a úřady očekávají, že do konce roku to bude 192 tisíc. Tedy víc než dvojnásobek švédského už tak dost ambiciózních limitu integrovatelnosti.

Jenže až teď při honu na islamisty se ven dostávají zprávy které se zatím moc nehodily do hlavního proudu švédské veřejné debaty, který se nesl ve vítacím duchu. Tamní média začínají referovat, že švédská policie eviduje v zemi přibližně pětapadesát lokalit, které „jsou pod kontrolou zločineckých skupin z prostředí převážně muslimských přistěhovalců.“ Tato místa označuje nejen za riziková pro vstup občanů, ale i pro zasahující policisty, kteří „mají do oblasti vstupovat pouze výjimečně a dostatečně ozbrojeni“. Policejní zprávy hovoří o minimální možnosti vymáhat zde právo, a také o vzniku neoficiálních lokálních soudů založených na tradicích přistěhovalců. Rovněž vznikají „kontrolní přechody“ mezi jednotlivými zónami a oblastmi vlivu různých zločineckých gangů. Právě takovéto prostředí je podle švédské kontrarozvědky příhodným zázemím pro islámské teroristy.

Uvolnění švédské veřejné debaty přichází poté, co švédský premiér Stefan Löfven svolal minulý týden mimořádnou tiskovou konferenci, na níž oznámil, že levice i pravice, které se ve Švédsku střídají u vlády, byly naivní při posuzování rizika islamistického extrémismu a nepřizpůsobily tomu bezpečností politiku. „Snad pro nás bylo těžké si přiznat v našem stavu mysli, že tady můžou žít lidé sympatizující se zabijáky z IS,“ pokoušel se Löfven pojmenovat kořeny té naivity.

K silnému výroku určitě přispělo i to, že Iráčan podezřelý z příprav teroristického útoku ve Švédsku, přišel podobně jako přinejmenším tři z pařížských zabijáků v chaosu migrační laviny, kdy se přestaly kontrolovat hranice. Odhalen byl přímo v azylovém centru pro uprchlíky.

Švédové nejen žádají co nejpřísnější ochranu vnější schengenské hranice, tedy přesně to čemu se v progresivistických kruzích pejorativně říká „pevnost Evropa“. Sami si už na hranici obnovili hraničí kontroly. Tajné služby dostaly pravomoci mnohem víc zasahovat do soukromí. Přibývá bezpečnostních kamer. Švédové prosazují, aby se do schengenského prostoru mohlo vstupovat jen s biometrickým pasem. A také zvažují, že přes své hranice přestanou pouštět majitele syrských pasů. U nich se ukazuje, že jsou velmi často falšovány a zneužívány. Na falešný syrský pas přišel ve vlně migrantů přes Řecko i jeden z pařížských vrahů.

Švédy ctí, že dokázali přiznat svou chybu. Přiznat, že naivitou vítací kultury pomohli uvést do pohybu přistěhovalecký chaos v Evropě, kdy přestala platit pravidla a přestali se chránit hranice.

Uznat selhání úsudku a podcenění rizika si žádá velkou odvahu a pokoru. Kdy se k podobnému kroku seberou Němci v čele s Angelou Merkelovou? Čím dřív to bude, tím snáz se Evropa bude schopná z nebezpečného chaosu, do nějž zabředla, dostat.