Ať mě odvolají z čela armády, nabízí Pavel. Má spor se Stropnickým
Rozhořčený náčelník generálního štábu
Náčelník generálního štábu Petr Pavel je připraven požádat prezidenta o odvolání z funkce, pokud by měl být překážkou pro normální fungování armády. Je dle něj ale zásadní dodržovat všechna stanovená pravidla v armádě a rozhodnutích týkající se jí. Pavel, který od léta povede Vojenský výbor NATO, to napsal v pátečním vydání deníku Právo. V posledních týdnech se zhoršily vztahy mezi ním a ministrem obrany Martinem Stropnickým třeba v souvislosti se jmenováním nového šéfa vojenské policie.
„Pokud mají platit pravidla, musí platit pro všechny vojáky. Loajalita vůči státu a armádě, respekt k pravidlům, bez kterých armáda není armádou, i k principu civilní kontroly ve výše popsaném smyslu, slušnost a korektnost, otevřené jednání, to jsou základy, na kterých stojí má služba v Armádě České republiky,“ píše Petr Pavel v Právu. „Pokud to vidím špatně a měl bych být překážkou pro normální fungování armády, jsem připraven sám požádat prezidenta republiky o odvolání z funkce.“
Pavel o svých možných krocích informoval v textu s titulkem Nejsem neloajální, chci jen respekt k pravidlům. Dle jeho slov cítil potřebu se vyjádřit v době, kdy podle něj neznalost a dezinformace mohou poškozovat jeho osobu a funkci. Zároveň pak prý nedochází ke sporu Pavel vs. vláda nebo Pavel vs. Stropnický.
„Vůbec se nejedná o nesouhlas s nasazením armády ve prospěch občanů za krizové situace nebo o zpochybňování pravomocí ministra v personálních věcech. Jde o způsob, jakým tyto akce probíhají,“ píše Pavel. „V praxi to funguje tak, že ve všech důležitých otázkách zajišťování obrany armáda připravuje a předkládá vojenská odborná doporučení k politickému rozhodnutí. A logicky za správnost odborného doporučení nese plnou odpovědnost voják, za politické rozhodnutí politik.“
Podle Pavla by politik, který nechce přijímat přímou zodpovědnost, měl ve vlastním zájmu prostudovat odborné doporučení. Rozhodnutí umístit 450 vojáků k ostraze muničního skladu na dobu až půl roku je podle něj příkladem, kdy se politik unáhlil a oslabení ochrany státu v tomto případě zanedbal.
„Pokud by personální orgán ministra předložil radě seznam vhodných kandidátů splňujících všechna požadovaná kritéria, pokud by je rada, jejímž členem je náčelník GŠ, měla možnost projednat, dozvěděl by se ministr včas a interně všechny případné výhrady,“ napsal Pavel.
„To se však nestalo. Jméno se velení armády dozvědělo z médií jen několik dní před projednáním ve výboru pro obranu, což je poslední úkon před jmenováním.“