Velká čínská bublina: Servilnost k Pekingu, peníze ale netečou

Na státní svátek 28. října to budou přesně dva roky, co se prezident Miloš Zeman vítězoslavně vrátil soukromým tryskáčem najatým investiční skupinou J&T a společností PPF z Pekingu a oznamoval novou éru velkých čínských investic. Klíčovou roli v nich měla sehrát China Energy Company (CEFC), jedna z prvních privátních společností v Číně. Jejich promotérem v Česku se stal Jaroslav Tvrdík. Bývalý ministr obrany, později prezident Českých aerolinií, který je zatáhl do rekordních ztrát, a následně volební manažer sociální demokracie.

Číňané slibovali, jak si chtějí z Prahy udělat hlavní sídlo pro svou evropskou expanzi. Roli klíčového partnera měla sehrát právě skupina J&T. Čeští (a slovenští) a čínští finančníci si prý padli do oka a mají velké společné plány. Základem měl být vstup CEFC do bankovního holdingu J&T Finance Group. Tehdy v Pekingu podepsali předběžnou dohodu, že tam získají třetinový podíl. Obchod se ale protahoval, protože bankovnictví je regulovaný byznys. S kapitálovým propojením museli souhlasit čínští regulátoři, Česká národní banka a také všechny dozory nad kapitálovým trhem, kde má J&T své banky. Kvůli aktivitám na Slovensku to je Evropská centrální banka a pak také dohled v Rusku. Regulátoři před souhlasem vstoupit do citlivého finančního byznysu nově příchozí všude na světě velmi pečlivě prověřují. Obchod se proto velmi táhl a CEFC v první fázi získala v J&T jen pět procent.

Když pak letos na jaře dorazil do Prahy čínský prezident Si Ťin-pching, provázela jeho návštěvu smršť nově ohlášených investic. Miloš Zeman oznamoval, že jen letos by to mělo být 95 miliard korun. Na čínsko-českém ekonomickém fóru na pražském Žofíně se sešly špičky českého byznysu. Prezident nechal vyvěsit na webové stránky Pražského hradu seznam projektů, které by podle něj měly v příštích třech letech přinést dokonce 10,7 miliardy eur, tedy nějakých 270 miliard korun. Kdyby tomu tak skutečně bylo, znamenalo by to opravdu silný čínský nástup do české ekonomiky. Na rok by to vycházelo na nějakých 90 miliard korun, což se rovná částce, již tady v investičně silných letech utrácejí Němci.

Klíčovou roli měla opět hrát společnost CEFC s evropským šéfem Tvrdíkem. Většina byly čistě statusové symboly. CEFC se rozhodla si jako své evropské sídlo pořídit budovu bývalé Živnostenské banky na pražských Příkopech. Číňané ohlásili nákup Martinického paláce na Hradčanském náměstí. Koupili podíl ve fotbalové Slavii, kterou vzal do rukou přímo Tvrdík. Vstoupili do společnosti Travel Service Jiřího Šimáněho, přes niž se dostali do Českých aerolinií. Pořídili si i podíl ve společnosti Empresa patřící Jaromíru Soukupovi, která ovládá mj. časopis Týden a TV Barrandov a také jednu z nejsilnějších mediálních agentur Médea. Většinový podíl získali v pivovaru Lobkowicz. Jedinou skutečnou investicí, která nespadala do kategorie demonstrativně statusových symbolů, byla strojírna Žďas. Tu skutečně převzali v polovině srpna.

Mezitím už stačily některé původně ohlášené plány splasknout. Martinický palác v září nekoupili Číňané, ale společnost Family Office R2G Oldřicha Šlemra. CEFC se nijak neobtěžovala vysvětlováním, proč z obchodu sešlo.

Při kritickém čtení Zemanova investičního seznamu z návštěvy čínského prezidenta bylo už v té chvíli zřejmé, že většina jsou přísliby ve stylu dohodli jsme se, že se dohodneme.

Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo zde

Týdeník Echo si můžete koupit zde