Na Hrad si s prověrkou nepřijdou. Zase vypálí rybník

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář podle deníku Právo nedostane bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. Další kauza, která byla zapomenuta dřív, než skončila. Byly doby, kdy otázka způsobilosti nejvyššího úředníka na Hradě kdekoho vzrušovala, a kdy by její rozhodnutí v deníkem naznačeném smyslu kromě Mynáře poškodilo i jeho šéfa. Ale dnes? Taktika pana kancléře byla odpovídající situaci. Od začátku aféry s jeho prověrkou bylo zřejmé, jak to asi dopadne. Kromě výsledku ale je vždy důležitý i čas, v němž se dostaví, Vratislavovi Mynářovi tedy stačilo řízení protahovat jako adekvátně trénovaný hráč fotbalové ligy. Dnes už publikované zjištění velkou škodu nenapáchá. Navíc než bude vše papírově v pořádku a rozhodnutí pravomocné a opravné prostředky vyčerpány, může to trvat dalších několik měsíců.

Další působení pana Mynáře je samozřejmě na úvaze pana prezidenta, Miloš Zeman jistě není sentimentální člověk, který by se nezbavil člověka, jenž je pro něj přítěží. „Nebude mít prověrku, nebude kancléřem,“ nechal se o Mynářovi slyšet dřív. Jenomže nebude-li kancléřem, neznamená to, že nebude někým jiným. A pro prezidenta je potenciálně škodlivější, kdyby Vratislav Mynář z Hradu odešel, než když tam zůstane. Kancléřův odchod po neudělené prověrce by neudělal dobře obrazu hlavy státu, která si z nikoho nic nedělá. Mohlo by to vypadat jako ústupek těm, kdo na Zemana útočí. A v takové chvíli musí jít respekt k nějakým pravidlům stranou. Hlavě státu se naopak může hodit, když na něj bude směřovat další kritika, frustrovaná, protože bezmocná, nic by nezískal, kdyby se choval uměřeně. A schopnost kalkulovat tímhle způsobem český prezident neztratil.

Čtěte také: Ignoroval dotazy a s nevinným úsměvem utekl. Mynář mlčí

Představivost většiny publika navíc už dávno zaujalo jiné téma, něž nějaké osvědčení. A v postoji k němu je prezident pevně na straně většiny, která si připadá ostrakizovaná a umlčovaná. Jistým způsobem Zeman potřebuje vzdorovat dalším a dalším ústrkům, jeden po druhém je odvracet, K tomu může často – třeba v případě prověrky Vratislava Mynáře – stačit, bude-li se tvářit jakoby nic. Možná si tím Hrady vyslouží i trochu toho aplausu. Mezi specifika téhle země patří, že na lidi, kteří nedodržují pravidla, se sice po hospodách hořce nadává, dopustí-li se ale stejného jednání „náš“ favorit, dočká se obdivu jako ten, kdo ignorací nebo ex post ohýbáním vlastních slov těm, kdo na něj líčili, zase vypálil rybník.