Plivanec demokracii? Dienstbierovo referendum Okamurovi nevoní

Česko nakročilo k zavedení obecného referenda. Občané by se mohli už od roku 2016 vyjadřovat k zásadním otázkám vnitřní a zahraniční politiky. Návrh ústavního zákona z dílny ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) se ale hned stal terčem kritiky. Úplně ho odmítají pravicové strany TOP 09 a ODS a jeho parametry vytočily také šéfa Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamuru.

Ministr pro legislativu načrtl, jak by dosud neexistující obecné referendum mohlo v České republice vypadat. Podmínkou pro uspořádání plebiscitu má být petice s minimálně 250 tisíci podpisy, které během šesti měsíců sežene jeho plnoletý iniciátor.

Lidé by mohli rozhodovat například o stavbě vojenského radaru nebo dostavbě jaderné elektrárny. Zapovězená by byla změna státních hranic, schvalování zákonů či úprava státního rozpočtu. Aby názor veřejnosti platil, musela by přijít minimálně čtvrtina voličů.

„Dát podmínku 250 tisíc podpisů v desetimilionové republice, zatímco v osmimilionovém Švýcarsku je to 50 tisíc, to je přímo znevážení demokracie. Vláda v podstatě žádné referendum nechce.“

„Institut obecného referenda má být významným doplněném soustavy výkonu moci založené na zastupitelské demokracii, který umožní, aby občané vykonávali státní moc nejen prostřednictvím voleb při skončení volebního období, ale i přímo,“ míní Dienstbier.

Šéf Úsvitu: Inspirujme se Švýcarskem, ne Slovenskem

Takovému výkladu ale oponuje předseda hnutí, které má přímou demokracii ve znaku. „Vláda se vybarvila. Je to absolutní plivnutí do tváře všem občanům České republiky. Dělá z nich úplné pitomce,“ rozohnil se Tomio Okamura pro ECHO24.cz. „Dát podmínku 250 tisíc podpisů v desetimilionové republice, zatímco v osmimilionovém Švýcarsku je to 50 tisíc, to je přímo znevážení demokracie. Vláda v podstatě žádné referendum nechce,“ uvedl.

Podle Okamury jsou stovky tisíc podpisů potřeba třeba v Litvě nebo na Slovensku. Tvrdí ale, že Česko by se mělo inspirovat spíše Švýcarskem. Spokojený není ani s tím, že při méně než čtvrtinové účasti by výsledek hlasování neplatil. A odkazuje třeba na druhé kolo senátních voleb, kde o křeslech v Senátu rozhoduje při slabé účasti v jednotlivých obvodech jenom několik tisíc lidí.

Úsvit dál preferuje, aby pro vypsání referenda stačilo 100 tisíc podpisů a klauzule pro neplatnost tu nebyla. Podle hesla „Lepší něco než nic“ je ale připravený podpořit i „okleštěnou“ vládní variantu.

Komunisté návrh podporují, pravice je úplně proti

Ministrovu snahu naopak ocenili dlouhodobí zastánci obecného referenda, komunisté. „Zákon o referendu v prvním čtení jistě podpoříme. O základních parametrech budeme ještě diskutovat,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. „Pokud jde o počet podpisů, radši bych jich viděl méně, ale je to jistě možné množství. Odpovídá to ustanovením, které jsou v okolních státech,“ dodal.

Čtvrtmilionová hranice není podle šéfa komunistů během šestiměsíční lhůty nedosažitelná. „Při sbírání podpisů na petici proti umístění radaru v Brdech jsme měli ve velmi krátké době 280 tisíc podpisů,“ zavzpomínal Filip.

„Otázky bezpečnosti by v žádném případě neměly být součástí referenda. Dienstbierova představa, že bychom v referendu hlasovali třeba o umístění základny NATO, je naprosto nepřijatelná.“

Kdo obecné referendum odmítá úplně, je česká pravice. „Po přímé volbě prezidenta všichni vidíme, jak užitečné by bylo obecné referendum,“ rýpl si předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Umím si představit jednorázové referendum o přijetí eura. Obecná referenda, navíc vágně formulovaná, určitě nepodpoříme. Hodnotil bych to i jako plýtvání veřejnými prostředky,“ přidal se šéf zákonodárců ODS Zbyněk Stanjura.

Podle Stanjury by se prvky přímé demokracie měly v českém právním řádu vyskytovat zcela výjimečně. A kritický je i k nastavení možných témat pro hlasování. „Otázky bezpečnosti by v žádném případě neměly být součástí referenda. Dienstbierova představa, že bychom v referendu hlasovali třeba o umístění základny NATO, je naprosto nepřijatelná,“ zhrozil se.

Dienstbier připouští úpravu základních parametrů

Ministr Dienstbier návrh zákona nyní rozeslal k připomínkám kolegům z dalších resortů. Pak materiál čeká cesta na vládu a teprve odtud poputuje do Poslanecké sněmovny. Tady bude muset získat ústavní většinu 120 poslanců. Vládních zákonodárců je tu sice jen 111, s komunisty nebo Úsvitem ale potřebnou hranici snadno zdolají.

Zavedení obecného referenda do českého právního řádu je součástí vládního programového prohlášení. Především levicoví politici se snažili zákon prosadit v minulosti opakovaně, zatím ale vždy neúspěšně. Současná verze počítá s tím, že referendum o stejné otázce by se mohlo opakovat. Nejdřív ale za tři roky po předchozím plebiscitu. Počet podpisů pod petici je podle Dienstbiera ještě k jednání, měl by se však pohybovat na úrovni 200 až 300 tisíc s tím, že autogramy nebude nutné notářsky ověřit.