V Moskvě odmítl. Komunista Kriegel přesto nebude čestným občanem

Zakládal Lidové milice a účastnil se komunistického puče v roce 1948. Na druhou stranu pak odmítl podepsat Moskevský protokol v roce 1968, byl vyloučen z KSČ a stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Může být František Kriegel čestným občanem Prahy 2? Ukazuje se, že nemůže.

Na titul čestného občana Kriegla před časem navrhl nezávislý zastupitel Prahy 2 za Stranu zelených Michal Uhl. Poté, co návrh prošel kulturní komisí, pokračovala Uhlova žádost i na radu. Zde ale byli všichni radní kromě jednoho proti a návrh neprošel.

„Hlasování moje i mých kolegů se odvíjelo od toho, že se pan doktor Kriegel aktivně podílel na únorovém puči a následně ve straně působil v 50. i 60. letech.“

„Odůvodnění v rozpravě padlo jednoduché: byl to komunista,“ stojí v komentáři Michala Uhla, který zveřejnil ve čtvrtek na svém Facebooku.

Černochová: Tito lidé mají na rukou krev

V hlasování byli všichni radní za ODS i TOP 09 proti, pro návrh se vyjádřila pouze Uhlova kolegyně ze zelených Kateřina Jechová. „Hlasování moje i mých kolegů se odvíjelo od toho, že se pan doktor Kriegel aktivně podílel na únorovém puči a následně ve straně působil v 50. i 60. letech,“ řekla pro ECHO24.cz starostka Prahy 2 za ODS Jana Černochová. 

„Troufám si říci, že tito lidé mají krev na rukou. Pro většinově pravicovou radu jeho dobré skutky nepřevážily ty špatné. V budoucnosti možná nějaká levicovější rada tento návrh schválí, ale už kvůli dalším čestným občanům naší městské části si toto rozhodnutí jednoduše nemůžu dovolit,“ dodala Černochová.

„Debatu o tom, zda František Kriegel je osobou, která si zaslouží čestné občanství nebo ne, považuji samu o sobě za absurdní, cítím z ní snahu o nevkusné přepisování a přepólování našich dějin. Dělat z hrdinů padouchy a z padouchů hrdiny,“ říká Uhl. Po neúspěchu na hlasování rady má teď Uhl jasno – návrh předloží i na zářijovém zasedání zastupitelstva.

Zakládal Lidové milice, v Moskvě nepodepsal

Interbrigadista a lékař František Kriegel se v roce 1948 jako organizační tajemník pražské organizace KSČ a zástupce velitele Lidových milicí aktivně podílel na komunistickém převratu. Pak ale jako haličský Žid čelil persekuci z řad vlastní strany během čistek v 50. letech. Komunisté ho poté rehabilitovali a zvolili za člena ÚV KSČ, ale pak mu už nikdy neodpustili „zradu největší“. František Kriegel odmítl podepsat Moskevský protokol, který stvrdil ruskou okupaci Československa v roce 1968.

V té době se ho komunisté zřekli, až do své smrti v roce 1979 byl pak Kriegel aktivním členem opozice a jedním z prvních signatářů Charty 77. 

Bez uznání Kriegel nezůstal

„I tak by se ale na jeho osamocenou odvahu nemělo zapomínat,“ míní v komentáři Uhl. V případě schválení by se František Kriegel přidal k osobnostem se stejným čestným uznáním jako jsou např. generál Alois Eliáš nebo spisovatel Arnošt Lustig. Městská část Prahy 2 toto ocenění uděluje od roku 2004 pro „lidi, kteří zde žili či žijí, a vykonali něco významného“.

Kriegel ale bez alespoň částečného uznání in memoriam nebude. Nadace Charty 77 předává od roku 1987 každoročně Cenu Františka Kriegla „za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii“. V létě roku 2008 byla pak na budově bývalého Národního shromáždění ve Škrétově ulici na Vinohradech odhalena pamětní deska s jeho jménem a nápisem „Jako jediný v srpnu 1968 v Moskvě odmítl přijmout okupaci“. Na desku se složila většina tehdejších členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.