1 Jak to (ne)řešily minulé vlády

‚Další tisíce státních zaměstnanců? Mimořádná nemravnost‘

, NOVÉ

Témata: , , , ,

Vláda dnes v rámci jednání o státním rozpočtu rozhodne mimo jiné o tom, zda stát v příštím roce nabere tisíce nových lidí. Konkrétně má jít o více než 12 tisíc státních zaměstnanců. Jejich počet by tak stoupl na 436 tisíc a výdaje o téměř deset miliard. Bývalý šéf státní kasy a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek to označuje za „nemravnost“, zodpovědná vláda podle něj musí držet trend snižování počtu státních zaměstnanců. Jejich masový příliv společně s růstem platů by příští rok vystřelil celkový objem platů ve státní správě ke 150 miliardám.

Vláda Bohuslava Sobotky slibovala boj s byrokracií a hledání úspor ve státní sféře už od svého vzniku. O 100 dní později už ji ale opoziční ODS kritizovala za to, že každý nový den koaličního vládnutí zaměstná dva nové úředníky.

Ale přijít má o poznání dramatičtější navýšení. Vláda má dnes projednat návrh státního rozpočtu, který mimo jiné pro příští rok počítá se zvýšením počtu státních zaměstnanců o zhruba 12 300 lidí. Počet pracovníků by tak stoupl na více než 436 tisíc a výdaje na ně o téměř deset miliard.

„Je to mimořádná nemravnost. Od roku 1990 všechny vlády slibovaly, že budou snižovat finanční prostředky na státní provoz. Žádná kromě té naší to neudělala. Andrej Babiš mě v kampani v roce 2013 kritizoval, že jsme šetřili ještě málo, že on je ze soukromého sektoru zvyklý šetřit víc. Výsledek můžeme sledovat právě teď,“ okomentoval plán vlády bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Objem platů se přiblíží 150 miliardám

Bojovat s ohromným počtem státních zaměstnanců se skutečně snaží všechny vlády. Nebo to alespoň slibují při svém vzniku. A příkladů je mnoho. Například vlády ČSSD, lidovců a US-DEU pod postupným vedením premiérů Špidly, Grosse a Paroubka. Vládnoucí strany si vytkly za cíl snížit za čtyři roky počet státních zaměstnanců o 30 tisíc lidí, odešla jich ale jen asi polovina.

Ještě ambicióznější byl Mirek Topolánek (dříve ODS), jeho druhá vláda měla dokonce snížení počtu státních zaměstnanců (nejméně o tři procenta ročně) jako jeden z hlavních cílů. Ani Topolánek ale nebyl příliš úspěšný.

„Reálná hranice počtu státních zaměstnanců se přesně stanovit nedá. Měl by ale fungovat trend stálého snižování. A zároveň se samozřejmě musí zvyšovat efektivita práce. Že se tak současná vláda nechová, se dalo čekat. A čekat se to dalo především od Andreje Babiše, protože on lhal vždycky,“ kritizuje Kalousek.

Snižovat počet zaměstnanců státu začala efektivněji až Nečasova vláda, která se zaměřila hlavně na snížení objemu mzdových prostředků. V letech 2010 až 2012 snížila počet pracovníků o více než deset tisíc a na mzdách ušetřila zhruba 19 miliard korun. Celkový objem platů ve státní správě se za Nečasovy vlády držel pod hranicí 130 miliard ročně. Za pozornost stojí, že Nečasova vláda při veškerých úsporách preferovala učitele, kterým v roce 2011, kdy se nejvíce škrtalo, zvýšila mzdové prostředky o 4,7 procenta, tedy stejně jako dnes Sobotkův kabinet.

V posledních letech rostou nejen počty úředníků, ale i platy ve státní správě. Loni se ještě z rozhodnutí tehdejšího ministra financí Jana Fischera zvýšily o 3 procenta, letos pod Babišem rostly o pět procent, příští rok to bude o sedm. Napřesrok se celkový objem platů přiblíží ke 150 miliardám.

„Reálná hranice počtu státních zaměstnanců se přesně stanovit nedá. Měl by ale fungovat trend stálého snižování. A zároveň se samozřejmě musí zvyšovat efektivita práce. Že se tak současná vláda nechová, se dalo čekat. A čekat se to dalo především od Andreje Babiše, protože on lhal vždycky,“ dodává Kalousek.

Vede Úřad vlády

Ekonomika by musela projít raketovým růstem, aby se platy v národním hospodářství zvyšovaly jako na Úřadě vlády, kde napřesrok pod dohledem premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), jeho zástupce Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) a ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) vyrostou o 17 procent. S patnácti procenty následují ministři průmyslu a dopravy Jan Mládek (ČSSD) a Dan Ťok (za ANO), o třináct procent zvýší platy na ministerstvu financí Andrej Babiš (ANO). Na deset procent se ještě dostanou Robert Pelikán (za ANO) na spravedlnosti a Martin Stropnický (ANO) na obraně.

Předpověď očekává v příštím roce růst mezd v české ekonomice o čtyři procenta, jen těsně nad touto hranicí porostou příjmy učitelů, které platí ministryně Kateřina Valachová (za ČSSD), o šest procent se zvýší platy v diplomacii pod Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), o osm procent na vnitru pod Milanem Chovancem (ČSSD).

Do značné míry se tím opakuje historie z letošního roku, kdy nejvíc rovněž přidávali Sobotka, Mládek, Babiš, Pelikán a Ťok.

Čtěte také: Stát bobtná. Vláda chce nabrat dalších 12 300 zaměstnanců

Česko má letos státních zaměstnanců necelých 424 tisíc. V příštím roce má podle informací České televize nejvíce posílit školství (o zhruba šest tisíc), vnitro (dva a půl tisíce) a obrana (více než tisíc). Ministerstvo financí má podle údajů v návrhu rozpočtu posílit zhruba o 700 lidí. Hlavně kvůli elektronické evidenci tržeb.

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.