Vláda, která zdraží internet…
Je to poučné, maďarský premiér Viktor Orbán ustoupil poprvé za pět let, kdy vládne ústavní většinou. Za pětiletou éru stihl hodně. Změnil ústavu, zavedl státní dohled nad soukromými médii i nad soudy, znárodnil penzijní fondy, zdanil banky, telekomunikační společnosti i zahraniční potraviny. Teď však musel odvolat svůj plán zdanit data stahovaná z internetu. Orbán je zkušený politik a demonstrací se panicky jistě nebojí, tentokrát však desetitisícové protesty v Budapešti, Szegedu a Györu zabraly. Maďarský premiér si uvědomil, že udělal chybu.
V Česku se užívá přísloví, že padne každá vláda, která zdraží pivo. Je to varianta v Evropě běžnějšího výroku, že nepřežije panovník, který zdraží chleba. Dnes už ceny piva nebo chleba a jejich pohyby příliš mnoho lidí nevzruší, ukazuje se však, že k rozpoutání lidového hněvu stačí zpoplatnění dat na internetu. Nešlo přitom o velké peníze, maximálně sedmdesát korun měsíčně, přesto byla překročena citlivá hranice.
Zřejmě zabral i další argument, který se v debatách o zákonu objevoval. Kdo chce zdanit internet podle objemu stažených informací v gigabytech, musí mít možnost tyto informace kontrolovat. Podle navrženého zákona by stát kontroloval pouze jejich objem, dalším krokem by však mohlo být, že by začal zjišťovat jejich obsah.
Maďarsko se na poslední chvíli zastavilo před prvním krokem na cestě, po které se vydaly například Turecko a Čína, tedy země, které premiér Orbán označuje za svůj vzor. V září prosadil turecký premiér Recep Erdogan zákon, podle kterého může telekomunikační úřad bez omezení shromažďovat údaje o tom, odkud jednotliví uživatelé internetu stahují své informace a o jaké informace se jedná. Telekomunikační úřad zároveň dostal právo zablokovat jakékoli nevhodné stránky, což také učinil v případu sociálních sítí Twitter a YouTube. Ovšem ani v Turecku plán nevyšel, protože zákon na neomezenou kontrolu internetu zrušil nejvyšší soud. I napříště bude možné kontrolovat stahovaná data pouze se soudním souhlasem.
Čína v tomto směru došla mnohem dál a dnes se může pochlubit nejlépe propracovaným systémem kontroly internetu. Může nejen blokovat nepohodlné stránky a filtrovat zakázaná slova, tamní úřady jsou dokonce schopny zabránit, aby se k nepohodlným informacím bylo možné dostat přes jakékoli dostupné prohlížeče. Kontrola stahovaných dat je samozřejmá a také proto je v Číně podle Amnesty International ve vězení nejvíce „cyber-disidentů“, kteří mohou být odsouzeni například za vyzrazení státního tajemství.
Tuzemští politici i další veřejní činitelé v případu maďarského internetu už tradičně „využili svého práva mlčet“ jako naposled v případu ukrajinských voleb, u kterých nikdo naopak nepochválil jejich důstojný průběh. V souvislosti se vyjádřil jen prezident Miloš Zeman svým už slavným výrokem „přijel jsem do Číny, abych se od Číny učil, jak stabilizovat společenský řád“. Není pochyb, že dohled nad internetem je součástí čínské cesty stabilizace.
Demonstrace proti Orbánovu zdanění internetu se dočkaly silné podpory od velkých západoevropských médií i Evropské komise, solidární demonstrace proběhly v polském hlavním městě. Zvláště Poláci si dobře uvědomují, že tamní politici nejsou o nic lepší než jejich maďarští kolegové a že by se od nich mohli brzy inspirovat. V Česku se nic nedělo, i když od českého prezidenta jsme se dočkali výroku, který jde těžko vyložit jinak, než jako nevědomé přizvukování Orbánově snaze kontrolovat internet.
„Nikdy se neptej, komu zvoní hrana. Zvoní tobě,“ říká známý citát renesančního básníka Johna Donna. Také Češi by si to měli při zprávách o internetové dani v Maďarsku uvědomit.
