Lže Babiš o uprchlících? Mají se lépe než čeští důchodci?

Finmag analyzuje Babišova slova

Lže Babiš o uprchlících? Mají se lépe než čeští důchodci?AKTUALIZOVÁNO
Andrej Babiš ve vysílání. Foto: Foto: Prima - Screenshot
Domov

vb Echo24

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) se čím dál tím otevřeněji snaží nahnat politické body na negativním postoji Čechů vůči uprchlíkům. Publicista Michal Kašpárek na serveru Finmag Babišovy výroky o imigrantech zanalyzoval a na základě zjištěných skutečností tvrdí, že jsou mnohdy zkreslené.

Vicepremiér se do uprchlíků ze severní Afriky a Blízkého východu naposledy opřel v nedělním pořadu televize Prima Partie, kde netradičně vystoupil bez názorového oponenta. Ve vysílání se mimo jiné rozohňoval nad tím, že běženci v Německu dostávají 670 euro na měsíc, což je více než průměrný český důchod.

Kašpárek však poznamenává, že 670 euro je celková částka, kterou spolková vláda vyčlení na jednoho uprchlíka. Samotný utečenec tak „na ruku“ dostane jen 143 euro kapesného, které po třech měsících může narůst na 216 eur (necelých 5900 korun). Po přiznání azylu si utečenec může přijít až na 400 euro (přibližně 10 800 korun), což je méně než průměrný český důchod.

Publicista a spoluzakladatel hnutí Žít Brno Kašpárek z toho vyvozuje, že uprchlíci v Německu se nemají lépe než čeští důchodci. Jak ovšem server ECHO24.cz upozornil jeden ze čtenářů, uprchlíci mají – na rozdíl od českých důchodců – kromě zmíněných 400 eur proplacené i výdaje na bydlení a topení, byť třeba na ubytovně.

Kolik dostávají žadatelé o azyl
V německých přijímacích centrech uprchlíci podle serveru EuroNews dostávají zdarma jídlo a 143 euro měsíčně na „základní potřeby“. Po třech měsících se tato částka zvedne na 216 euro. Vláda však nedávno rozhodla, že uprchlíci v přijímacích centrech stráví šest měsíců místo tří, aby jim nemusela vyplácet vyšší částku. Po uplynutí 15 měsíců, nebo poté, co úřady schválí žádost o azyl, se částka zvyšuje na přibližně čtyři stovky eur měsíčně. Běženec má navíc proplacené náklady na ubytování a topení. Dalších až 92 eur můžou běženci dostat za jedno dítě, konkrétní částka se vyměřuje podle jeho věku. Doteď běženci příspěvky od státu dostávali v hotovosti. Německá vláda však chce „tak rychle, jak to jen půjde“ začít vyplácet příspěvky v naturáliích.

Dalším Babišovým argumentem pak bylo to, že čtvrtina obyvatel Berlína je turecké národnosti a ve městě existují oblasti, kam se i policisté bojí vkročit. Na stránkách německého hlavního města se však dá celkem snadno dohledat, že Turků (nebo jejich potomků) v braniborské metropoli žije jen 200 tisíc, což není čtvrtina, ale pouhá sedmnáctina celkového počtu obyvatel.

Na adresu problémových lokalit pak Kašpárek dodává, že muslimské čtvrti jako Kreuzberg nebo Moabit „jsou podobné no-go zóny jako Karlín nebo Žižkov“ – tedy, že několik problémových ulic nemůže hovořit za celou oblast.

Čtěte také: Babiš se rozohnil: Evropa páchá sebevraždu

Ve svém článku na serveru Finmag zároveň vyvrací další výrok Andreje Babiše, kde ministr financí řekl, že příchod imigrantů má přímý dopad na německou ekonomiku mimo jiné proto, že „většina těch lidí skutečně není schopná tam ani pracovat“. I tento „argument však lze celkem snadno smést ze stolu – podle statistik Eurostatu totiž mezi cizinci, kteří žijí v Německu, není více než 12 % nezaměstnaných. Tedy mnohonásobně menší podíl, než jaký by byl potřeba pro označení „většina“.

Nejinak je to i v případě Babišova univerzálního řešení migrační krize – uzavření hranic Schengenského prostoru. Kašpárek upozorňuje, že ani bohaté Spojené státy si v současné době nemůžou dovolit stavbu plotu podél celé délky americko-mexické hranice, která je dlouhá 3145 kilometrů. Tím spíš by podle něj bylo obtížné, aby Evropská unie opevnila své 7721 kilometru dlouhé suchozemské hranice. Námořní hranice Schengenu, přes něž nyní do Evropy proudí zdaleka nejvíce utečenců, je přitom ještě stěží proveditelná.

Čtěte také: ANO se veze na protiuprchlické vlně: Všude je zápach a odpadky

Babišova sólodebata na Primě. Jak blízko k televizi má?