Savčenková v Praze: Budu jednat i s ďáblem, když jde o propuštění zajatců
Savčenková na návštěvě v Praze
Ačkoli je Nadija Savčenková ve světě symbolem ukrajinského odporu proti Rusku, doma její popularita klesá. Kritizovali ji za setkání s vůdci proruských povstalců a v nedávné době za zveřejnění seznamu jmen zajatců. Ukrajinská poslankyně je však přesvědčena, že jim tím naopak pomohla a pro jejich záchranu je ochotná „jednat i s ďáblem“. Řekla to při středeční návštěvě Prahy na debatě v Knihovně Václava Havla.
Za zveřejnění desítek jmen zajatců, které drží proruští separatisté, si ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková vysloužila poslední příval kritiky. Přestože ji před tím varovala i ukrajinská tajná služba SBU, Savčenková si za rozhodnutím stojí. „Ty seznamy nebyly tajné. Na nepřátelské straně samozřejmě ta jména znají. Na každé ukrajinské vesnici vědí, koho postrádají a kdo zmizel v zajetí nepřátelské strany. Brzy se o tom přestalo mluvit a z lidského neštěstí se stala statistika,“ uvedla Savčenková.
Nemyslí si, že by tím ohrozila životy ukrajinských zajatců, je přesvědčená o opaku. „Když jsou jména veřejná, pomáhá to sledovat každého jednotlivce. Je to prospěšné právě proto, aby nemohl člověk jen tak zmizet a stát se nezvěstným,“ dodala s nadějí, že tak urychlí jejich propuštění na svobodu. Poté, co jména zveřejnila, se jí začali ozývat rodiče dalších zajatců, aby veřejnost seznámila i s jejich dětmi.
Ještě větší nevoli si však vysloužila ve své vlasti tím, že se nedávno vydala osobně jednat s vůdcem doněckých a luhanských separatistů Alexandrem Zacharčenkem a Igorem Plotnickým. Důrazně odmítla, že by jim tím dopřála uznání jako legitimní strany ve válce na Donbase, což jí mnozí vyčítali. Je přesvědčená, že tím navíc jen plnila svůj předvolební slib. „Slíbila jsem, že budu klidně mluvit i s ďáblem, abych dostala na svobodu všechny zajaté Ukrajince,“ uvedla.
Z uznání povstaleckých vůdců naopak obvinila mezinárodní politiky, kteří podle ní vůdce proruských separatistů legalizovali už tím, že je zapojili do minských dohod. „Legalizováni byli ve skutečnosti už minským procesem, protože pod těmi dohodami stojí jejich podpisy. To znamená, že byli legalizováni. Politici je nelegalizovali de iure, ale legalizovali je de facto svými činy. Uznali je,“ dodala. Dojednání minských dohod, které měly zastavit boje, se účastnili kromě představitelů Ukrajiny a Ruska také německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande.
Za hranicemi obdivovaná, doma neoblíbená
Na Ukrajině ale její názor nesdílejí nejen političtí oponenti, ale také také bývalí kolegové ze strany Vlast Julije Tymošenkové. Vyčítali jí nekolegiálnost, neschopnost diskuze a politického jednání, agresivní vystupování. Setkání s vůdci separatistů bylo pro stranu poslední kapkou, a proto ji ze svých řad vyloučila. Savčenková tvrdí, že odešla sama.
Bývalá armádní pilotka pak založila platformu Runa, s níž chce změnit podobu demokracie na Ukrajině. „Jako první jsem přestala říkat ,zvolte mě‘ jako moji předchůdci, ale naopak jsem navrhovala změnu systému. Mou představou je, že můžeme rozšířit myšlenky demokracie. Chceme vyzkoušet nové formy demokracie, a tím bychom mohli velice rychle dohnat Evropu,“ uvedla Savčenková při debatě. Její strana, kterou sama označuje za ztělesnění nepolitické politiky, má však nyní mizivou podporu voličů. Přesto však prý Savčenková pomýšlí i na prezidentský post.
Vůči Rusům jako takovým, i přes své věznění, však nechová zášť, do nového roku jim prý přeje jen to nejlepší – tedy změnu vlády. „Já dodržuji zásadu, že člověk má přát ostatním to, co přeje sám sobě. Ani Rusům nepřeji nic špatného. Přeji jim všechno dobré, tedy na jejich území, v rámci jejich země. A hlavně jim přeji, aby se konečně dočkali normální vlády,“ uvedla.