Kauza Rath: justice si upletla bič

Už víme, proč Krajský soud v Praze vrátil poslední obžalobu proti Davidu Rathovi. Hlavním důvodem je nepoužitelnost důkazů získaných z odposlechů kvůli formálním vadám v příkazech k odposlechu vydaných Okresním soudem v Ústí nad Ladem. Je to přesně shodný důvod a shodná argumentace, s jakou byl už dříve zrušen jeden rozsudek nad Davidem Rathem.

Přes výbušnost kauzy a kontroverzní pověst Davida Ratha u nemalé části voličstva bychom neměli pouštět ze zřetele to důležité: cílem trestního řízení není za každou cenu nějakou osobu odsoudit. Soud má poskytnout spravedlnost a spravedlivý proces. Trestní řízení je příliš vážná věc na to, abychom ignorovali určité procesní záruky a hráli si na inkvizici.

Nejde zdaleka jen o tolikrát diskutované odposlechy, byť bez nich bude síla obžaloby nepochybně zřetelně jiná. Krajský soud v Praze zcela správně konstatoval, že další vážná chyba byla už na začátku celého obvinění poté, co se tzv. druhá větev kauzy (aktuální) oddělila od původního řízení.

Policejní orgán ÚOKFK shromáždil určité množství informací. Pak v odděleném řízení zahájil trestní stíhání obviněných s odůvodněním, že mj. „policejní orgán v rámci důkazní situace vychází z kontextu a souhrnného zjištění v rámci celého vyšetřování v původní trestní věci“. Jenže protikorupční policie obviněným upřela přístup k těmto informacím z původního řízení, takže jim zabránila hájit se proti obvinění. Jak se může někdo bránit proti obvinění, když je mu upřen přístup ke všem důkazům?

Krajský soud v Praze na to naprosto správně odpověděl, že obhajoba musí mít stejný přístup k potenciálním důkazům jako obžaloba, jinak nejde o spravedlivý proces. Pokud někteří obžalovaní neměli přístup k informacím z původní trestní věci, ač sloužily jako podklad pro obvinění, bylo to nesprávné a nespravedlivé a musí se to napravit.

Takový přístup soudu je samozřejmě naprosto správný a mělo by to tak být pokaždé. Žijeme v 21. století a musíme mít odpovídající nároky i na čistotu trestního řízení. Plný přístup obhajoby k důkazům snad není žádný přehnaný požadavek.

Bude-li dosud nepravomocné rozhodnutí o vrácení věci potvrzeno nadřízeným soudem, bude Vrchní státní zastupitelství v Praze muset zpřístupnit veškeré důkazy všem obviněným, ale hlavně se bude muset v dalším řízení obejít bez důkazů z odposlechů.

Jako osoba, která není na kauze nijak zainteresovaná, vnímám záležitost globálně. Kauza Rath začala, proběhne a jednou skončí. Zda bude David Rath shledán vinným či nevinným, je otázkou pomíjivou (pro D.R. samozřejmě nikoli). Ale soudy budou fungovat i po Davidu Rathovi, nové kauzy budou přicházet a odcházet a další obvinění budou očekávat, že jejich práva budou respektována a že jim bude poskytnut férový proces.

Proto mají být vymáhány takové standardy řízení, aby každému zaručily spravedlivý proces. A proto vnímám poslední rozhodnutí v kauze Davida Ratha jako krok pozitivním směrem. Jen ať se kultivuje trestní řízení v Česku a jen ať se jasně řekne, že obhajoba musí mít rovné šance s obžalobou a že soud musí nezávisle přezkoumávat návrhy na odposlechy.

Současně si ale na sebe rozhodnutími v kauze Rath česká justice upletla bič. David Rath není zdaleka první obviněný, v jehož případě soud nařídil odposlechy bez řádného odůvodnění pouze s tím, že doslovně opsal (i s chybami) návrh, který mu byl předložen, a toliko přidal hlavičku „Okresní soud v ...“ a pár uvozovacích frází. David Rath není ani první obviněný, v jehož případě trestní orgány chtěly použít jako důkaz informaci, která byla opatřena za pomoci jiného, nezákonně  získaného důkazu.

Jsou tedy dvě možnosti. Buď bude justice od nynějška dodržovat stejně přísný standard dokazování jako v kauze Rath; při dokazování bude platit doktrína tzv. ovoce z otráveného stromu a soudy budou muset opravdu pečlivě odůvodňovat, proč by měl být něčí telefon či byt odposloucháván. Nebo bude rozhodnutí v kauze Rath překonáno a navrátí se dřívější, uvolněnější pořádky. V tom případě ale budou rozhodnutí ve věci Davida Ratha nevysvětlitelně vyčnívat a každý obviněný, jehož námitkám na rozdíl od Davida Ratha nebude vyhověno, si bude říkat „proč zrovna on, a ne já?“

Bude-li si justice konzistentně stát na svém názoru z kauzy Davida Ratha, bude to krok ve prospěch skutečně férového trestního procesu a bude to v zájmu všech. Pokud od tohoto názoru ustoupí, těžko bude napravovat image a vysvětlovat, že měří všem stejně.