1

Proč jsou hustěji zalidněná města žádoucí?

Témata: ,

Zdá se Vám, že město, ve kterém žijete, je přeplněné? Pokud ano, vězte, že je to dobře, alespoň z pohledu ekonomické aktivity. Zahušťování měst se však musí provádět efektivním způsobem. Proto by mělo dojít na uvolnění stavebních uzávěr společně s navýšením zpoplatnění hodnoty dotčených stavebních pozemků.

Nedávná diskuze na iEkonomie.cz otevřela téma urbanismu a zahušťování měst. Diskutující se vyslovili pro větší zahušťování měst, a to především ze dvou důvodů. První je, že zahušťování města přináší pozitivní dopady na ekonomickou aktivitu. Naznačuje to i akademický výzkum. Konkrétně Gabriel Ahlfeldt, profesor z London School of Economics, ukazuje, že města s větším zahuštěním jsou spojena nejen s vyšší mzdou, ale i například s větším počtem patentů. To lze z ekonomického pohledu vysvětlit podobně jako pozitivní dopad mezinárodního obchodu – jde o zvětšení trhu. Druhý důvod pro větší zahuštění je fakt, že nevyužití ploch (brownfieldů) v rámci měst je plýtvání bohatstvím. Společnost totiž nechává bez využití část svých prostředků.

Studium dopadů vyššího zahušťování měst na neekonomické aspekty kvality života, jako jsou například dostupnost služeb, zdravotní podmínky nebo míra kriminality, nenabízí tak jednoznačný závěr. Na některé aspekty má zahušťování měst pozitivní efekt a na jiné negativní. Kromě toho například vliv zahuštění města na míru kriminality je (zatím) nejasný a zůstává otevřenou otázkou.

Růst měst směrem „dovnitř“ (jako opak rozpínání městských hranic) je dominantní trend posledních několika let ve většině západních měst. Tím roste hustota zalidnění a snižují se náklady na správu veřejného prostranství, osvětlení nebo svozu odpadu na jednoho obyvatele. S tím souvisí i nejdůležitější doporučení diskutujících. Města by měla uvolnit dlouholeté stavební uzávěry a umožnit tak stavět „uvnitř“. Vzniklé navýšení hodnoty pozemků by ale mělo být důsledně zpoplatněno například tím, že by došlo k veřejné dražbě, díky čemuž by se celý proces ztransparentnil. Získané prostředky mohou být následně využity ke kompenzaci místních obyvatel a k zaplacení veřejných služeb. Takové opatření by zajistilo, že z navýšení ceny pozemků by nezbohatl pouze jeden člověk (majitel, developer), ale všichni obyvatelé, které může nová výstavba negativně ovlivnit.

Z dalších doporučení pak diskutující považují za důležité snížit délku stavebního procesu, a to především u velkých projektů. Několikrát zazněl i nápad na zavedení daně z nevyužitého nájmu. Pravděpodobně v podobě, která by motivovala majitele nemovitostí nedržet prázdné nemovitosti bez využití. K tomu by mohlo pomoci i zvýšení daně z nemovitosti nebo snížení daně z převodu nemovitostí. Tím by se snížilo riziko, že v centru měst zůstanou nevyužité (chátrající) nemovitost, zatímco jiné stavební projekty se musí orientovat směrem k okraji města.

Platforma iEkonomie.cz funguje pod vedením člena profesorského sboru CERGE-EI Filipa Matějky, který získal doktorát na Princetonské univerzitě, kde jeden z jeho vedoucích byl i nositel Nobelovy ceny za ekonomii Christopher Sims. Mezi dalšími odborníky jsou neméně renomovaní čeští ekonomové z nejlepších univerzit na světě jako například Jakub Kastl, který v současné chvíli přednáší na Princetonské univerzitě nebo Jaroslav Borovička působící na Newyorské univerzitě a mnozí další.

Další komentáře a zprávy z ekonomiky si přečtete na serveru Roklen24.cz.

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.