Ublížení Skotové chtějí rozvod, vzorem jsou Čechoslováci

Opět jsme vzory pro Evropu. Pokud dostatečně silnými, pak se do měsíce rozpadne Velká Británie, protože se od ní v referendu oddělí Skotsko. A pokud to vyjde Skotsku, pak se zvětší šance na nezávislost Katalánska, které se chce odtrhnout od Španělska a pořádá za tím účelem (byť nezávazné) referendum v listopadu.

Reálná šance na oddělení Skotska měsíc před referendem ještě existuje. Rozchod s Angličany si přeje 40 procent Skotů, jejich podíl však roste a stále zbývá 10 procent nerozhodných.

Arogantní a sametoví

Češi se ve skotských diskusích o nezávislosti objevují zásluhou „sametového rozvodu“ se Slováky. Slováci trpěli jako Skotové, protože se cítili vykořisťováni Prahou, Češi zase byli přesvědčeni o tom, že musí doplácet na Slováky. Britští reportéři se v bývalém Československu ptají, jak rozdělení proběhlo a jak se národy po rozchodu snášejí. Místní je zpravidla ujišťují, že všechno je lepší než předtím.

Britští novináři nejdou příliš do hloubky, což se dá ve vzdálené středoevropské zemi pochopit. Proto se příliš nezajímají o hlubší důvody, které k rozdělení Československa vedly. Rozhodující roli hrála ekonomika, jejíž změny dokážou citelně zasáhnout nejen jednotlivé sociální skupiny, ale celou společnost.

V předválečném i poválečném Československu se na zemědělském Slovensku mohutně investovalo do průmyslu. Pak se však rozpadl sovětský blok a slovenské továrny byly postiženy výpadkem poptávky mnohem víc než ty české. Vůdce slovenských nacionalistů Vladimír Mečiar proto získal hlavní podporu mezi propuštěnými zaměstnanci upadajících průmyslových podniků, především zbrojovek. Padesátiprocentní inflaci v roce 1991 Češi překonali v reformním nadšení, Slováci však měli pocit, že se nikdo nezeptal, jestli s tím souhlasí.

Lidé na Slovensku pak rozuměli argumentům, že se sami o sebe dokážou postarat lépe. Je pravda, že se nikdo z českých politiků v té době ani nezajímal, jestli není možné pomoci těm regionům Slovenska, které nezaměstnanost a cenový růst nejvíc postihly.

Referendum jako rodinný psycholog

Stejnou ekonomickou motivaci mohou mít vinou nedávné finanční krize i Skotové. Ekonomický výkon Skotska na obyvatele odpovídá průměru Velké Británie, v letech před krizí však rostl rychleji. Od roku 2006 však zase rychleji klesá. Svědčí o tom údaje Eurostatu. Všechny čtyři skotské regiony patřily před krizí mezi třetinu nejrychleji rostoucích britských oblastí. Tři skotské regiony zase patřily do třetiny těch, které krize nejvíc zasáhla. Výjimkou bylo pouze okolí Aberdeenu, které žije z těžby plynu.

Tato ekonomická houpačka postihla během krize i další okrajová britská hrabství, ve Skotsku se však mohla stát důvodem, proč separatisté získali větší oblibu. Londýn rád vylepšuje obchodní bilanci exportem skotského plynu, v těžkých chvílích však Skoty ignoruje.

Podobný příběh prožívá Katalánsko, které bylo v roce 2000 s výjimkou Madridu nejbohatším španělským regionem. Dnes už to není pravda, protože bohatší jsou Baskicko a Navarra, další se dotahují. Nezaměstnanost vyrostla v Katalánsku stejně, jako v nejvíc postižených regionech na jihu země. Může to být vina španělské vlády, která peníze bohatých Katalánců přerozděluje ostatním.

Jak známo, existuje významný rozdíl mezi příběhem Skotska nebo Katalánska na jedné straně a rozpadem Československa na straně druhé. Češi ani Slováci o rozvodu nerozhodli v referendu, ani tedy nemohla proběhnout diskuse o důvodech, proč se oba národy neshodnou. Přinejmenším skotské referendum tuto diskusi umožní a může najít řešení, se kterým budou spokojeny obě strany. V terminologii rozvodů sehraje referendum roli rodinného psychologa, který může rozpadu manželství zabránit.